Reklama

Zamilujte se znovu (do svého muže)!

Zamilovanost je stav srovnatelný s drogovým opojením. Kdo ho dlouho nezažil, tomu se stýská, nejvíc to prý tíží ženy ve věku od 35 do 44 let. Asi nostalgie. Copak tu úžasnou drogu už nikdy nebudu mít v žilách?
Napsala Karolína Kamberská Vydáno 09. září 2013
Zamilujte se znovu (do svého muže)!


Jana Brejchová kdysi vyprávěla příhodu, která je přesnou ilustrací stavu po odchodu lásky. Byla se svým dlouholetým partnerem Jaromírem Hanzlíkem na návštěvě v Montrealu, ráno vycházelo slunce, ona si sedla na posteli a zadívala se okouzleně na město. Vtom se jí za zády ozvalo: „Jak se to, prosím tě, zase tváříš?“A v tu chvíli jí bylo jasné, že láska je v čudu, a s drahým se rozešla. Kouzlo i prokletí historky je i v tom, že pan Hanzlík by ji jistě vyprávěl úplně jinak. Protože když odchází láska, oba ji vidíme jen z pohledu své ublíženosti a znechucení. Je to buran. Je to hysterka… Láska většinou mizí nenápadně a dost často ji střídá prostě jen lhostejnost. Znáte třeba situaci „promiň, ještě jednu esemesku, a pak už se ti budu věnovat“ nebo „promiň, o tomhle teď fakt nechci mluvit“? Když si píšete vzkazy, není na nich „těším se na tebe“, ale spíš „stihneš prosím koupit paralen?“. A pak spolu sedíte v hospůdce, nad stolem neblahé ticho a vaši pozornost upoutá pár u vedlejšího stolu. Vpíjejí se jeden druhému do očí, drží se pod stolem za ruku a baví se o něčem, co je evidentně oba zajímá…

A vás bodne u srdce. Kolik je to let, kdy jste tohle naposledy zažili? Britský umělec Martin Parr se pustil do projektu, jehož výsledek stojí za to si zadat do Googlu – jmenuje se Znuděné páry (Bored Couples). V restauracích a na ulici fotil dvojice, které už si nemají co říct, a fotky jsou to vážně odstrašující, až děsivé: žena i muž se dívají každý jinam, mají otrávené výrazy a sevřené rty, mimoděk vás napadne, jestli se zrovna pohádali, anebo je to tak pro ně normální. A vzápětí přijde druhá otázka, ta horší: jak asi vypadáme my, když někde sedíme a zrovna nic neřešíme?

Druhé podání?

Italové mají rčení: „Nemůžete mít sud plný a ženu opilou.“ Nemůžete mít zároveň vzrušení, vášeň a bušení srdce, jako bylo na začátku – a zároveň pocit bezpečí a klidu stálého vztahu. „Zamilovanost je revoluce duše proti diktatuře zvyku a průměrnosti,“ píše trefně německý psychoanalytik Micha Hilgers. Otázka ale zní, jak hluboko chceme v revolucionářství zajít a jak vysoké barikády vybudovat. Půjdeme do toho rovnou ostrými náboji, takže vyměníme starého za nového jako Jana Brejchová? A v klidu si počkáme, až si za tři roky bude také v hospodě znuděně ťukat do smartphonu?

A nebo zkusíme zatím jen malý restart? Určitě vám vloni na internetu také přelétla před očima hromadně sdílená zpráva o jednom starém páru, který na otázku, jak je možné, že spolu šťastně žijí padesát let, odpověděl, že prý pocházejí z doby, kdy se věci nevyhazovaly, ale opravovaly… Psychoterapeutka Gabriela Leipoldová nabízí tipy, jak nalákat lásku i tam, kde to už vypadá beznadějně. „Mluvte! Zamilovaní si neustále vyprávějí všechno, co se jim honí hlavou.“ Že vás to hned napadlo, jak to ale ksakru udělat, když ten druhý mluvit nechce? Tak to hlavně zkoušejte! Dost často se totiž stává, že jen ten závan něčeho nového (po letech témat typu kdo vyzvedne dítě) zaujme pozornost.

A co když se do povídání nechce ani vám? „Popřemýšlejte o tom, jak byste se chovala, kdybyste někoho potkala až teď. Určitě byste chtěla vědět, co si myslí o životě, dělala byste se hezkou, chtěla byste s ním trávit spoustu času,“ zpytuje naše líné svědomí zmíněná psychoterapeutka. Režii musíte zkrátka vzít do svých rukou, hlavní je zrušit stereotyp. „Podnikněte něco nového, co normálně neděláte. Jakmile se ocitnete v nových situacích, ucítíte znovu něco podobného jako závan zamilovanosti,“ doporučuje Gabriela Leipoldová.

Můžete třeba zorganizovat výlet na Slapy, koupit předplatné na gastronomický festival anebo lístky na Coldplay, hlavně se ale psychicky připravte na udivenou reakci, klidně i na řeči typu „ale já musím o víkendu něco dodělat“ či „jsou to vyhozený peníze, potřebujeme spíš vyměnit klíňák v autě“. Počítejte s nimi hlavně proto, že když vás naštvou, celá vaše snaha bude v háji. Uraženost musí stranou, děláte přece experiment téměř vědeckých rozměrů!

Přes den zkuste posílat nadšené esemesky o tom, co vás potěšilo. Viděla jste v předzahrádce u stanice první tulipány? Pošlete mu je jako MMS! A pak to chce malý sebezpyt – jak vás asi vidí, slyší on? Nejste už taky otrávená, unavená? Pokud jste, dá se s tím ještě něco dělat? Zkušenost je totiž taková, že láskyplná změna u jednoho z partnerů je nakažlivá i pro druhého. Bohužel ne vždycky… Ale aspoň budete vědět, na čem jste. I nejšikovnější indián vykřeše jiskru jen z hořlavého materiálu.

Prvotřídní kvalita

Dospělá láska je naprosto jiná než ta pubertální. I když se vám podaří do vašeho vztahu vrátit svěřování, držení za ruce a společné akce, nečekejte typické příznaky prvních měsíců zamilovanosti. Smiřte se s tím, že už nikdy nebudete každých pět minut sledovat mobil, jestli vám muž, se kterým žijete už patnáct let, náhodou nevolal… Cílem budiž klidné štěstí, na které se budete moci spolehnout ještě třicet let. Který puberťák to má?

Další články