Během rozhovoru listuje diářem a volno vidí až za dva měsíce. Do té doby prokládá natáčení Ordinace v růžové zahradě II dalším seriálem a hraním ve Studiu DVA. Herec Štěpán Benoni (33) si momentálně užívá popularitu, ale zažil i dobu, kdy přemýšlel, co dělat dál.
Promotion

Když jsem si o vás hledala informace, našla jsem, že hrajete folk a country a že jste pod pseudonymem vydal sbírku básní.

To vás zklamu, ale ani jedno z toho není pravda. Nevím, kdo to vymyslel, ale spousta stránek ty informace přejala. Upřímně, moc rozhovorů jsem zatím neposkytl, snad jen jeden do časopisu o psech. Nemám potřebu na sebe upozorňovat víc, než je nutné. Takže ani nevím, na co se mě do Marianne chcete ptát. Na diety?

Tak když už jste to nakousl, držel jste někdy v životě nějakou dietu? 

Jen jednou jedinkrát. Držel jsem dietu podle nějaké šílené Slovenky, měla trvat asi dva měsíce. Musel jsem přesně dodržovat, co kdy jíst. Postupně se přidávaly porce, ale jedla se hlavně zelenina a sem tam vejce. Drželi jsme to s manželkou opravdu důsledně. Pravda, zhubli jsme, ale já jsem potom dostal těžkou chřipku, tělo bylo oslabené. Od té doby diety nedržím! Ale hodně cvičím, v poslední době čím dál víc. A k tomu jím, co chci. 

Co to znamená, hodně cvičit? 

Třeba dnes jsem původně chtěl mít oraz, ale nakonec jsem byl dopoledne běhat a plavat. Nejvíc cvičím, když není moc hezky. Venku mě to nebaví, tak si zalezu do posilovny. Sportovním aktivitám se paradoxně nejvíc věnuji v době, kdy mám nejméně času. Mám nepravidelnou pracovní dobu a hektický život, rytmus mi udává práce a vše ostatní tomu podřizuji. Cvičením se udržuju v kondici a v jisté bdělosti. Neustále se hecuji. Vlastně jsem pořád v nějaké tenzi. Ale to je u herců normální. 

Není moc herců, kteří by si dobrovolně nakládali dvoufázový trénink jako vy. Mnohem častěji vysedávají v divadelních klubech. 

Toho se snažím spíše vyvarovat. I proto, že už to mám snad za sebou. Nemyslím si, že je dobré se v sobě nějak moc babrat a hledat nad skleničkou smysl života. 

Kdy jste tenhle herecký životní styl zažil? 

Když jsem v páťáku odešel ze školy a nastoupil do angažmá v kladenském divadle. První roky jsem nebyl nikde jinde než tam. Spal jsem v šatně, večer jsem hrál a pak jsem trávil hodiny v divadelním klubu. Se staršími kolegy jsem mudroval o divadle, po pátém pivu i o životě. Strašně mě to bavilo. Nějakou dobu to jde a je to fajn. Ale když chcete vést normální život, tak se tomu musíte bránit nebo si dávat na určité věci pozor. 

Na jaké?

Třeba na alkohol. Myslím, že herci jsou přecitlivělí, byť je to možná i součást talentu, a mají sklony k sebelítosti. Pořád něco hrajeme, někdy i v soukromém životě. Když se o herečce řekne, že je hééérečka, náladová a má svoje móresy, tak se to dá snést. Ale čistě mezi námi, muži-herci jsou úplně stejní. A nemyslím si, že by to bylo pro opačné pohlaví nějak zvlášť atraktivní. 

Herci ale zase většinou umějí hezky mluvit a všechno rozebrat. A to přitažlivé celkem je. 

Ano, ale musí to být v normě. Nesmí ten herec prostě začít až moc žrát sám sebe. Proto je důležité mít...

...CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V KVĚTNOVÉ MARIANNE!

květnová Marianne