Touha po výtvarném vyjádření se v rodině Šormů dědí po přeslici. Zástupkyně nejmladší generace je výraznou expresivní malířkou, jejíž obrazy jsou plné emocí.
Jako malá jsem si hrála na malířku a prodávala obrázky babičkám ?. Přišlo mi to přirozené a táta mě v tom podporoval. Při rozhodování na jakou střední školu, už jsem měla jasno.
Určitě ano, skrz něj jsem se naučila vnímat svět jako zajímavé místo. Jeho ateliér byl plný geologických, archeologických a jiných artefaktů z cest po celém světě. Samozřejmě jsem také v jeho ateliéru malovala a poprvé se dotkla olejových barev. Jsem už vlastně třetí generace, co u nás v rodině tvoří tímto způsobem. Dědí se to u nás po přeslici, jen táta se vymyká.
Děkuji, to jsem ráda. Asi hlavním rysem mé techniky je narušování vrstev papíru a barvy. Ráda říkám, že se proškrabávám ke světlu. U práce s papírem mám nejraději haptiku, ráda se papíru dotýkám a obnažuji ho. Vytvářím tak jakousi kresbu pro „slepce“. U malby je to obdobné. Maluji přímo rukama na plátno, modeluji hmotu barvy jako sochu.
Během uměleckého „dospívání“ se zkouší, když jedna cesta nevyhovuje najdete si další. Ovlivňuje vás například ateliér, kde studujete nebo umělci s kterými se stýkáte. A samozřejmě temperament. U mě bylo od začátku jasné, že budu expresivní malířka. Jsem velmi emocionální.
Nejvíce mne inspiruje prožitek v krajině, pozoruji přírodní živly, struktury, barvy. Ráda chodím venku v noci a ve větru. A když třeba padne mlha, hned tam běžím. Sbírám kameny, nerosty, různé kůry a spoustu dalších věcí, z kterých pak vytvářím objekty. Vážu také kytice. Příroda je obdivuhodná, učím se od ní. Nebráním se ale ani literárním předlohám, teď to byla například kniha od Anny Bolavý, „Ke dnu“.
Mám moc ráda akvarelový papír, olejové barvy a přírodniny všeho druhu.
Ano, mám moc ráda velké formáty. Největší obraz, který jsem namalovala má 260 cm x 200 cm a chystám se na další. Ráda pracuji v cyklech. Namalovat takovou řadu pláten je fyzicky velmi náročné, ale prý mi tato poloha svědčí?. Menším formátům se nebráním, je to pro mě způsob soustředěné práce, která mi čas od času pomůže objevit něco nového.
Pracuji v cyklech. Obsahově každý z nich vychází z nějakého prožitku. Většinou ke své práci potřebuji mnou pořízené fotografie, které dokumentují, například přírodní děj. Ty mně pak pomohou se na malování naladit. Některé obrazy jsou více realistické a jiné zase méně, ty se pak blíží abstrakci. V jednom cyklu se mně tyto polohy střídají. Takže se dá říct, že pracuji o obou rovinách, jak intuitivní, tak promyšlené.
Ano, teď 12.4. budu zastoupena na výstavě Mladí a klidní v Meet factory. Budu zde vystavovat velkoformátové kresby, které vznikly vytrháváním jednotlivých kousků papíru. Práce na těchto kresbách byla velmi pracná a prověřila mé limity trpělivosti. Struktury a hemžení na nich mohou připomínat povrch země z ptačí perspektivy.
Kristýna Šormová (nar. 1985 v Příbrami) absolvovala v l. 2006-2012 pražskou Akademii výtvarných umění (ateliér Malba II, doc. Vladimír Skrepl). V r. 2009 prošla stáží v Ateliéru hostujícího profesora (Jan Merta). V r. 2010 studijně pobývala na Belas artes da Universidade do Porto v Portu a v r. 2011 na Academy of Arts and Design v Jeruzalémě. V r. 2013 obdržela třetí místo v rámci 6. ročníku Ceny Kritiky pro mladou malbu s přesahy. Pravidelně vystavuje od r. 2010.
Naposledy jsme se mohli s jejím dílem setkat na pražské výstavě SMÍŠENÉ POCITY (Galerie ATRIUM 2019) a společně s Kateřinou Štenclovou na výstavě Pokaždé obraz (Galerie 35, Francouzký institut v Praze 2019).
