Režisér, scenárista a spisovatel Igor Chaun (52) měl v devadesátých letech slušně rozjetou filmovou kariéru, byl považován za jeden z největších talentů své generace. Nakonec se ale jeho život vydal jiným směrem.
Projekční a televizní obrazovky vyměnil za vlastní internetovou Goscha TV, jezdí po republice, mluví s lidmi o duchovnu. „Nejsme sekta, nebalím na to ženy ani to nedělám pro peníze,“ vysvětluje. Považuje to za svůj životní úkol.
Proč jste odešel do pralesa?
Byl jsem na prahu čtyřicítky, točil jsem, žil, hledal jsem štěstí, osobní i partnerské, hledal jsem lásku a nacházel ji jen po střípcích a jednotlivě u mnoha žen, místo naplno u ženy jediné.
Třeba jste jen nenašel tu pravou.
Já myslím, že jsem jich našel hned několik. Ale byl jsem mistr ve vyhledávání chyb na ženách. Kdybych chtěl napsat absurdní mikropovídku, která by se jmenovala Na návštěvě u psychoterapeuta, zněla by: ,Pane doktore, už vím, jak má vypadat má ideální partnerka! Musí být jako já! Ne, rozumím, pane doktore, že je to přehnaný požadavek, a proto stačí, když bude alespoň jako moje maminka!“ (smích) Ne, nemyslím to vážně, je to sebekritická nadsázka.
Aha.
Hledal jsem lásku v jednotlivých otiscích Pánaboha v podobě různých žen, a pořád jsem cítil smutek.
Zamilovával jste se vůbec?
Jo, to já se umím zamilovat. Ale nevím, jestli je to skutečná láska. Dospěl jsem ke zvláštnímu pragmatickému náhledu, že nemá smysl v životě utrácet energii na to, co nám nejde, aby nám zbylo na to, co nám jde. Snažím se proto žít a pracovat a ty vztahy léčit tak nějak cestou…
Celý rozhovor si můžete přečíst v lednové Marianne.
Marianne Talk s Beatou Rajskou: Co nám v oblékání nejvíc ubližuje a jak to zachránit
