Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (46) patří mezi nejvýraznější české političky. Podle internetových diskusí to znamená jediné – má ostré lokty a silný žaludek. Jaká je ve skutečnosti, zjišťovala Klára Mandausová.
Loňský rok byl pro ni zlomový. V létě se vdala za Jakuba Pokorného, o šestnáct let mladšího kadeřníka, a na podzim šla do sporu s Andrejem Babišem, za jehož hnutí kandidovala. Na první pohled je zřejmé, že dělá věci, které si žádají sebevědomí.
Vypadáte dobře. Není to pro političku spíš
hendikep?
Mám štěstí, že nejsem ošklivá. A nemyslím si, že jsem úplně hloupá, byť se na mě mnoho kolegů dívá stejně jako na všechny ženy, které nevypadají špatně. Vládnou stereotypy, buď je žena pitomá, nebo se dostala tam, kam se dostala, protože s někým spala. Když se pak zjistí, že žena dokáže přemýšlet, nastává další extrém -– pozor, musíme bojovat, tu sem nechceme! Ženská řevnivost ale samozřejmě existuje taky. Navíc ženy, které se dlouho pohybují v mužském světě, tyhle stereotypy občas přebírají.
Jak jste si zvykala na mužský svět?
Nepřemýšlela jsem nad tím, že do něj jdu. Nejsem v politice úplně nová, byla jsem starostkou, takže se v tomto světě už nějaký čas pohybuji. Paradoxem je, že pocházím z rodiny, kde jsme byly čtyři ženy. Maminka a tři sestry, táta odešel. Byly jsme od maminky naučené, že je třeba umět se o sebe postarat. Jsem od přírody bojovnice a dokážu být docela zaťatá a urputná. A když mě někdo začne urážet, zatnu se ještě víc. Nechci se dát bez boje.
V bulváru se před časem objevila zpráva, že má váš muž nemanželské dítě.
Novináři to vytáhli v nejhorší době, vyjednávali jsme koalici, byla snaha mě položit. Nevěděla jsem o tom. Jakub volal, že se mnou musí mluvit, a mně bylo jasné, že je to pravda...
...celý rozhovor nejen o mužské převaze v politice, ostrých loktech a soukromém životě najdete v květnové Marianne.
Co chtějí muži od žen a ženy od mužů? Terapeuti Michal a Michaela Bartošovi vysvětlují, proč si často ubližujeme
