Oscaři 2016: O jaké barvy tu jde?

Nedovolím si soudit, kteří herci, režiséři, scénáristi atd., zkrátka lidí z filmové branže si sošku Oscara zaslouží. Nevím a vědět nebudu, protože jsem za á žádný z filmů, o které jde, neviděla, za bé nejsem americký akademik a za cé – to vyplývá z bé – tomu houby rozumím.

Ptám se ale, může se stát, že by byli letos nejšikovnější právě ti navržení tvůrci bez ohledu na barvu pleti? Odpovídám si, může. Stejně jako se stává, že si člověk koupí jednou v životě na poště stírací los a vyhraje sto tisíc, nebo miliardu, když vsadí na čísla, která nedávají smysl.

Jestli akademici rozhodli spravedlivě a nekoukali vpravo vlevo (a tahle možnost existuje stejně jako že to jsou lemplové, kteří nadržovali svým koňům jako podplacený učitel), vylévá se právě vanička i s dítětem a prokazuje pravá medvědí služba. Někdo ukazuje prstem, ty, ty a ty oranžový, zelený, fialový nedostaneš cenu, ale měl bys, protože jsi oranžový, hnědý a fialový. Jinými slovy právě i kvůli tomu bys ji měl dostat, i kdyby tě nakrásně umem trumflo sto bílých. Jako by se Máňa naštvala, že nebude mít diplom za úhledně pověšené prádlo a podezírala sousedku, že jí ho vyfoukla jen proto, že ono prádlo věšela v sexy puntíkatých podkolenkách, kdežto Máňa si vyběhla naboso. Být člověkem jiné pleti, asi by mě tohle ukazování prstem a obrana barvy pěkně namíchly. Nepotřebuju, aby za mě někdo orodoval. Když budu dobrá, budu dobrá a nepotřebuju přímluvu sboru, ať už vypadám jako Sněhurka nebo Šeherezáda.

Pohled do zákulisí filmu The Revenant: Leonardo a jeho 5 hodin v maskérně

Vadí mi to i proto, že pozitivní diskriminace se dotýká, byť zprostředkovaně, mě samé. Podobně nabručená bývám, když se začnou poslanci, feministky a spol. ohánět kvótami pro ženy.

Děkuji, nechci. Kdybych měla pocit, že mi je křivděno, ozvala bych se. A věřím, že by to udělal i každý jednotlivý filmař, který si myslí, že na to má, bez ohledu na to, odkud přišli jeho předci.