Proč milujeme filmové hrdiny?

Scéna jako vystřižená z filmu Zdeňka Trošky: Žena se zasněně dívá na romantický film a omdlévá nad šarmem sexy protagonisty. Pak ji však probudí přítomnost hlasitého chrápání jejího protějšku. Znechuceně na něj pohlédne, zamlaská a vrátí se ke svému 2D miláčkovi na televizní obrazovce.

Chvíle dopadu každodenního života, kterou si alespoň jednou prožila nejedna z nás. Proč to ale tak máme? Proč fandíme nereálným hrdinům a porovnáváme je s tím, co máme? Nebo ještě hůř – proč jejich ideální vlastnosti aplikujeme na výběr svého partnera? Víme, co nám na nich imponuje!

Jsou to bojovníci

Viděla jste už někdy film, ve kterém by se hlavní hrdina na svoji lásku vykašlal, nebo takříkajíc hodil ručník do ringu? Já ne! Umějí zkrátka zabojovat ve správnou chvíli. Nezdráhají se ani toho, na vztahu pracovat, což je v realitě mnohdy nemožné.

Jako ze škatulky

Dokonalý džentlmen je vždy dokonale upraven. Ve filmu je to mnohem jednodušší. Nikdy ho neuvidíte zmačkaného nebo když se na něm podepíše střevní chřipka. Takové scény zkrátka neprodávají.

Vždy ví, co a jak říct

Komunikace v oblasti citových záležitostí je pro muže obtížnější než pro ženy. Goslingové, Pittové a další cháska tohoto druhu ji však zvládá na jedničku. V jejich případě vždy umí padnout kosa na kámen. Říkají zkrátka to, co chce každá žena slyšet.

Nebere vám pozornost

To, co se mi na nich líbí nejvíc, je asi to, že nechávají vyniknout osobnosti hlavní hrdinky. Nepřou se s ní o pozornost a jejich postava je vlastně jen jakýmsi doplňkem jejich ženského protějšku. Jsou zde proto, aby si ta nebohá holčina vlastně uvědomila, kým je a co od života chce.

Dokáže se změnit

Notorický sukničkář se zamiluje a dramaticky vyhazuje svůj počmáraný notýsek plný kontaktů na krásky s parametry 90-60-90. Teď už jste tady pro něj jenom vy a nikdo jiný…

Opona spadla, představení končí, je načase vrátit se do skutečnosti. Ale stejně si tu Bláznivou, zatracenou lásku zase brzy zkouknu!