Život je příliš krátký na to, abychom... 1. část

Nic není černobílé. Tak jako za den nedosáhneme vyrýsovaných stehen, si za jediný den nezničíme postavu. Takže klid, pro jednou se to nezblázní. Navíc dny, kdy se nám nechce cvičit nebo zdravě jíst, by měly být součástí plánu.

 

Hodiny strávené sledováním cizích životů na Instagramu nebo na blogu mohou být inspirativní jednou za čas, ale jinak je to bohapustá ztráta času, která navíc ještě způsobuje lehkou depresi a ve finále vede k apatii. Je to otřepané, ale kdo chce s životem provést nějakou změnu, musí se zaměřit jen na sebe. 

 

 

Jestli stojí za to do něčeho investovat čas a peníze, pak jsou to cestování a nevšední zážitky. Dny strávené prozkoumáváním cizích měst a krajiny se zapíšou do vzpomínek, protože nás nutí prožívat je „tady a teď“. 

 

Nekompromisní postoje a negativní komentáře na adresu našich bližních mají dvousečný charakter. Je mohou ranit a totálně demotivovat, nám stejně lepší pocit nepřinesou. Tak proč si jimi otravovat život?

 

 

Podle nedávného výzkumu se my ženy kritizujeme až osmkrát denně. Za co? Přece za všechno! Za to, jak vypadáme v kabince při zkoušení oblečení, za to, jaký máme doma nepořádek (ať už ho definujeme jakkoli), že nestíháme uvařit a přitom vypadat jako „ze salónu“. V takových chvílích je lepší si uvědomit, že to tak nejspíš mají všichni.