Našli jsme to nejkrásnější místo na Šumavě, které skutečně uzdravuje

Hájenka bývala častým cílem našich toulek po Šumavě. Když jsme zjistili, že se na tomto odlehlém místě můžeme ubytovat, neváhali jsme ani chvilku. Knížecí Pláně, jedno z nejkrásnějších a nejopuštěnějších míst Šumavy, vás okouzlí v každém ročním období. V létě tu horské louky hrají všemi odstíny zelené, na podzim mlhavé opary dodávají krajině pohádkový nádech a první ranní mrazíky barví krajinu do zlatova. A v zimě? Bělostné pláně pokryté třpytivou vrstvou sněhu vás naplní tichem tak dokonalým, že se vám nechce promluvit, abyste nenarušili ten křehký klid. Právě tady, na bývalém území dnešní již zaniklé obce, stojí Hájenka Knížecí Pláně – místo, které vás obejme svou historií, pohodlím i nezaměnitelnou atmosférou. Hájenka se nachází v srdci Národního parku Šumava, na samotném vrcholu holé pláně v nadmořské výšce 1005 metrů, blízko hranic s Německem. Okolní krajina je doslova živým organismem – v lesích se pohybují vlci, bobři si v tůních budují svá obydlí a za svítání možná zaslechnete vzácného tetřeva. Tohle místo je ztracené v čase – bez hluku aut, bez světelného smogu, jen vy a nespoutaná příroda. Přísná pravidla parku nepovolují vjezd návštěvníkům, takže své auto musíte nechat v Borových Ladech a odtud se nechat dovézt ochotným personálem Hájenky.

Místo plné vzpomínek

Hájovna zde stála od roku 1792. O osm let později kníže Schwarzenberg povolil založení dřevorubecké osady pro 48 rodin. „Dosídlenci přicházeli z panství Zdíkovského, Vimperského, Prášilského, Stachovské rychty, ale i z území Pasovského biskupství. Každý nově příchozí musel na vlastní náklady vyklučit les na ploše, která mu byla přidělena pro jeho dům. Dřevorubci se museli zavázat nejen k 16 dnům roboty za rok, ale také k pokácení určitého množství dřeva za stanovenou mzdu. Z těchto povinností se vyvázali až v roce 1913,“ uvádí Národní park Šumava. V roce 1861 byl položen základní kámen nového kamenného kostela, který byl slavnostně vysvěcen 27. ledna 1864 za účasti široké veřejnosti. V roce 1865 byla na Knížecích Pláních zřízena samostatná farnost, v té době zde žilo 725 obyvatel ve 60 domech. „S léty zde vyrostla pila, mlýn a tři hospody. Dřevěný kostelík byl nahrazen v roce 1864 zděným novogotickým kostelem. Za 2. světové války byli v dřevěné chatě za myslivnou umístěni váleční zajatci. V době počínající totality převáděl zdejší hajný Hrdlička přes hraniční kámen 14 československých občanů do Západního Německa.“ Ještě v roce 1957 zde žilo 53 obyvatel, ale vznik zakázaného hraničního pásma způsobil definitivní zánik obce. Kostel byl vyhozen do povětří v roce 1956. Žádný z dřívějších domů obce Knížecí Pláně se dodnes nedochoval.

Nejen úchvatná krajina, ale také jedinečná atmosféra

Na místě, kde dnes stojí Knížecí Pláně – Hájenka, stávala hájovna. Zastavil se tu čas a každý kout vypráví svůj příběh. Návštěvníci se sem nevracejí jen kvůli nádherné krajině, ale i kvůli výjimečné atmosféře, která zde panuje. Ubytování nabízí 5 standardně zařízených a prostorných 2 - 4 lůžkových pokojů a jeden dvoupokojový apartmán s vanou a samostatným vchodem ze zahrady. Kromě 24. a 25. prosince je otevřeno celoročně.
 Hájenka má skvělou restauraci, a tak není divu, že sem v létě zavítají cyklisté nebo turisté na skvělý oběd a občerstvení, v zimě tu zase není nouze o běžkaře. Penzion se totiž nachází na křižovatce značených turistických a běžeckých tras do Bučiny, Borových Lad, Horní Vltavice, Polky a Strážného. V zimě jsou tyto trasy strojově upravovány pro vyznavače běžeckého lyžování. Navečer ale ruch utichne a zůstávají pouze ubytovaní, nebo odvážlivci, kteří se posilní a pak s čelovkami vyráží do divočiny. Dřevěný interiér prastaré horské boudy dovolí odpočinout unavenému tělu a poskytuje dokonalý prostor, aby mohly doznít zážitky, které okolní příroda nabízí. Po dni stráveném v divočině si můžete dopřát vynikající večeři v místní restauraci, kde vám naservírují tradiční šumavské pokrmy. Ráno vás probudí čerstvý horský vzduch a výhled na mlhou zahalené pláně. Až budete odjíždět, možná pocítíte zvláštní tíhu v srdci – protože s místy jako je toto se jen těžko loučí. Knížecí Pláně nejsou jen destinací, jsou zážitkem, který si odnesete hluboko v sobě.