Proměny venkova: Žij, má BĚLÁ, KRÁSKO skvělá...

Jana Kantorová | 29/06/2023
Bělá pod Bezdězem
Foto: Robert Sedmík

Přidejte si Marianne do oblíbených na Google zprávách

... zní v jedné bělské písni. Bělá pod Bezdězem je samé překvapení. A tajemství! To s velkým T zhudebnil podle zdejší legendy Bedřich Smetana. Z domu č. p. 27 na pohledném náměstí vede tajná chodba na hrad Bezděz a v ní... „Je to trochu jinak, já v tom sklepě byla,“ směje se Eva Hrubá, zdejší hrdá patriotka.

Text: MICHAELA ŠMERGLOVÁ 

„Ta chodba ve sklepě domu, který býval i holičstvím a kadeřnictvím, je ale zazděná,“ připouští Eva Hrubá. Historikové se shodují, že maximálně vedla za hradby města, k vodě či zdejšímu zámku... Osmikilometrová podzemní cesta k hradu na čedičové skále, byť tu měl být i poklad, je jen zbožné přání romantiků a Elišky Krásnohorské, které se díky tomu zdařilo poutavé libreto Smetanovy opery – Tajemství

Se svolením TV Prima
Do proměny chaty ze 70. let se pustili manželé s malým dítětem a napjatým rozpočtem

Punc letních lázní 

„Bělá je charakterem odpočinková až lázeňská zóna i líheň zajímavých rodáků,“ ukazuje Eva Hrubá na pamětní desku na rodném domě Miloslava Dismana. Divadelní a rozhlasový režisér proslul založením rozhlasového dětského sboru, a jak mohl, rodnou Bělou propagoval. „Skulptura Josefa Mařatky zase připomíná sochařův vztah k městu,“ míří prstem byvší kulturní pracovnice na postavu francouzského legionáře v parku na náměstí. Proč Mařatka? Sochař sem jezdil rád i proto, že odsud pocházela jeho choť. Dvouapůlhektarové květinové náměstí navozuje atmosféru lázeňského centra. Ač tu léčivé prameny nejsou, je jasnou promenádou. „Letní koncerty, kino, kulturní akce... to mě na centru Bělé okouzlilo, už když jsem do ní prvně přišla jako malá. Pravda, já holka ze samoty, a tady o prázdninách spousta lidí,“ směje se znalkyně místa. Nakonec se sem – městem a budoucím manželem okouzlena – totiž přivdala. 

Osvěžující proměna: V mlýně postaveném v 18. století je v podkroví stylová pracovna
Na Prachaticku ožil mlýn z 18. století. Proměna přinesla kouzelnou pracovnu v podkroví

Relax s armádou v zádech 

Dlužno dodat, že klid svého času královského města rušilo do roku 1991 nedaleké „postavení“ sovětské posádky. „Řada míst okolo, lesů, nebyla kvůli vojákům přístupná, nebylo tam v tom ohledu bezpečno. Naštěstí je to pryč,“ shrnuje méně veselou etapu Hrubá. V té době byla rekreace v blízké přírodě omezená. Zbudování uprchlického tábora v ex-vojenské oblasti Bělá-Jezová je už klidnější. „Největším rekreačním tahounem tu bylo – a zůstalo – koupa- liště s pláží. To je letní ráj!“ naznačuje amatérská malířka a připomíná další specifika. À propos, tahle vodní hladina se rozprostírá jen sedmnáct kilometrů od rekreačního kolegy – Máchova jezera. Na koupališti funguje restaurace, pak jsou tři ve městě, ale tím nabídka končí. „Žel i hotely zmizely, máme ale kavárnu v prvorepublikovém stylu,“ ukazuje Hrubá na Starou poštu, objekt tří krásných roubenek v řadě vedle opravené radnice, k níž patřila i šatlava. Tedy opět na náměstí. 

Původní hasičárna stojící na hlavní ulici byla menší, ale u vjezdu měla architektonicky elegantní oblouk. Socha před ní stojí dodnes.
Proměny venkova aneb Jak se za dlouhé roky změnily Velké Bílovice

Sladce a stylově 

„Manžel vzpomíná na skvělou cukrárnu v č. p. 28 u pana Hrobníka. Tam chodil jako kluk, měli prý nejlepší zmrzlinu,“ popisuje milá dáma s tím, že tančit se vydávali do sokolovny, která dál stojí za Českou branou a plní svůj účel, ač vedle vyrostla sportovní hala. „Tam končily zábavy tím, že mužští začali zpívat neformální bělskou hymnu,“ naznačí Eva Hrubá s douškou nostalgie. Text oslavné písně na Bělou je dílo Luďka Trevora, hudebníka a letního návštěvníka města za první republiky, kdy v okolí rostly i výletní chatky. „Protože mnozí mají k Bělé silný vztah, konají se tu setkání rodáků a jejích přátel,“ odtajňuje jednu z akcí Hrubá.

A ještě jedno tajemství! Čím je v Praze Zlatá ulička, tím je tu ulice Berkova, složená z řemeslnických domků. Katovna sice padla, jinak je staré město půvabně zachovalé. Zachovalá je i na Horce u hřbitova socha K. H. Máchy. Tu začátkem války Němci v sousedních Doksech (tehdy Sudetech) hodili z Jarmiliny skály do jezera. „Zdejší vlastenci ji vylovili, našli i odpadlou hlavu a přivezli sem. Tady, v bezpečnějším vnitrozemí, Máchu postavili na Horku,“ míní dojatě Eva. K soše hledící směrem k Bezdězu chodí milenci nejen v květnu. „Jak se tu žije? Mně úžasně, já to tu miluju. Ano, někdy mi chybí švec, řeším, kam budu chodit k praktikovi a zubařce, až půjdou do důchodu... Ale kouzlo města je silnější! A v nejhorším se dá jet do Boleslavi,“ usmívá se Eva Hrubá. 

Erika a Josef Sedláčkovi mají víkendy na chalupě v Malíči nejradši ze všeho na světě. Právě proto je mrzelo, že tamní ložnice pořád ještě není ve stoprocentní kondici a přizvali si na pomoc designérku Kláru Šumovou.
Stačilo pár triků a ložnice na chalupě prokoukla: Levná proměna, která stála za to

Zajímavosti:  

  • Česká brána, jedna ze čtyř městských bran, které umožňovaly vstup do Bělé. Průjezd do České ulice chránila dvoje vrata a padací mříž.  
  • Poslední zachovaný prvek středověkého opevnění je už otevřen stále. I s viditelnými šrámy po požáru a novou střechou.  
  • V přízemí spořitelny byla cukrárna, kam Evu vodil manžel. K paní Bíglové.  
  • Teď se tam chystá stěhovat pošta. V červeno-bílém domě ex-cukrárna u Hrobníků. Žlutý má tajnou chodbu.  
  • Alej javorů na náměstí – dílo studentů vyšší lesnické školy. Nedaleko vysázeli i řadu kaštanů.  
  • Náměstí vládne dál morový sloup, jen Purkyňův meteorologický stánek se přesunul. 
  • Dům na rohu náměstí zachytila v původní podobě Eva Hrubá na své skice. 
  • Po opravě už má nový kabát. Mimochodem, Bělá je i rodiště herce Václava Trégla či slavného rodu Tieftrunků. Z části žili v České ulici, tedy jistě Jitka, žena Jiřího Stivína. 
  • Koupaliště vzniklo roku 1933 na velké louce, kde fungoval do roku 1850 rybník. Osvěžovna mající 112 × 55 metrů je u nás ojedinělá. 
  • Láká i Pražany. I proto, že ji napájí potok Bělá, tudíž je stále svěží a čistá. 
  • Zámek byl postaven na místě tvrze. V 19. století v něm sídlila vyšší lesnická škola, kde učil dr. Emanuel Purkyně, syn slavého biologa a anatoma.  
  • Dnes je centrem různých kulturních akcí
Proměna chalupy ukryté před civilizací
Z ruin ráj na zemi: Zchátralá chalupa v srdci Krkonoš spojuje tradici a moderní bydlení

Marianne Talk s Tomasem Sean Pšeničkou

proměny cestování historie

Nejčtenější články

Omrzela vás klasická bublanina? Francouzský clafoutis budete zbožňovat pro jeho chuť i snadnou přípravu

Domácí knedlíky snadno a rychle: Trik Honzy Punčocháře hned na tři druhy z jednoho těsta

Apartmán Záskalí Tomáš s Marcelou vybudovali vlastními silami jako útočiště pro útěky z města. Dnes jej sdílejí se svými hosty

Doporučujeme

Načíst další

Mohlo by se vám líbit

Marianne Bydlení