Přejít k hlavnímu obsahu
Zábava

(Ne)známý příběh vánoční ozdobičky

Info ikona
Vánoční ozdoba

V některých rodinách se dědí z generace na generaci, v jiných se každý rok pořizují nové skleněné přírůstky. Někdo nedá dopustit na klasické tvary, jinému zdobí stromeček ozdobička ve tvaru avokáda nebo lahve ginu. Ať tak či onak, všechny ozdobičky světa spojuje jedno jediné jméno - Hans Greiner.

Vánoční ozdoby nejsou výdobytkem novodobého světa, který lační po komerci. Naopak, historii ozdobeného vánočního stromečku začali psát už v 16. století naši západní sousedé, Němci. Ti zprvu připodobňovali vánoční strom k rajskému stromu z Bible, a tak ho zdobili oplatkami a pečivem ve tvaru andělů, hvězd a srdcí. Jedna z legend dokonce praví, že první svíčky na stromeček dal Martin Luther, německý náboženský reformátor. Inspirací mu byla noční procházka lesem, při které viděl problikávat hvězdy mezi zeleným jehličím. Můžeme jenom hádat, zda za svíčky na stromečku doopravdy vděčíme Martinu Lutherovi, pravdou ale zůstává, že zdobení stromečku svíčkami se rychle rozšířilo po celém Německu.

Čas ozdobiček

Zatímco historie prvních ozdobených stromečků je téměř neprůstřelná, se skleněnými vánočními ozdobami je to komplikovanější. Historické prameny sice ukazují na stejné jméno, avšak rozcházejí se v časovém horizontu. Jeden zdroj praví, že první skleněnou ozdobu na vánoční stromeček vyrobil v 16. století německý sklář Hans Greiner. Údajně si nemohl dovolit jablka na ozdobu vánočního stromečku, a tak ho napadlo, že si jablíčko vyrobí ze skla. Na proti tomu druhý pramen udává, že Hans Greiner vyrobil první ozdobu až od tři staletí později, konkrétně v roce 1847. Jedno je ale jasné, Greinerův sklářský talent a geniální nápad daly vzniknout skleněným vánočním ozdobám, které si rychlostí blesku oblíbily německé i středoevropské rodiny.

Pravdou ale zůstává, že na celosvětovou popularitu musely skleněné ozdoby chvilku počkat. Ve Spojených státech amerických totiž dlouhou dobu vnímali vánoční stromeček jako pohanský zvyk, a tak místní obyvatelé neměli potřebu vánoční stromečky pořizovat, natož zdobit. Vše změnila až silná německá a anglická imigrace v 19. století, díky které Američané pomalu ale jistě přejímali evropské tradice.

Info ikona
Ozdoba

Vzhůru na pulty

Za „komerčního otce“ skleněných vánočních ozdob můžeme považovat obchodníka Franka Woolwortha, který v roce 1880 s mírnou skepsí nakoupil 144 německých vánočních ozdob a doufal, že si najdou své zákazníky. K jeho překvapení byly vánoční ozdoby do několika hodiny vyprodány. Následující rok zdvojnásobil svou objednávku a opět s údivem sledoval, jak rychle vánoční ozdobičky mizí z jeho pultů. A tak se Frank Woolworth rozhodl vyslechnout poptávku, a začal se ve velkém věnovat prodeji vánočních ozdobiček. Zprvu měl dodavatele z Německa a Ruska, avšak během první světové války si našel perspektivní americké skláře, které mu dokázali dodávat vánoční ozdoby dle aktuálních požadavků zákazníků.

České ozdobičky

V českých luzích a hájích se první skleněné vánoční ozdoby na stromeček začaly vyfukovat ve 40. letech 19. století, a to konkrétně v Josefově Dole. V té době ale povědomí o skleněných vánočních ozdobách nebylo v naší vlasti rozšířené, a tak skláři od výroby ozdob upustili. K výrobě se vrátili až na počátku 20. století a rozhodně nelitovali! Zájem o vánoční ozdoby rychle stoupal a spolu s ním se zlepšoval i um českých sklářů. Není divu, že následně československé vánoční ozdoby zkrášlovaly nejen evropské vánoční stromky, ale také ty americké.

Jedinečnost českých ozdob vyzdvihuje také aktuální výstava s názvem Christmas Treasure/ Současná česká skleněná vánoční ozdoba, která probíhá v Paříži a současně v nizozemském Leerdamu. Vznik nové, originální „křehké výstavy“ iniciovala Česká centra, která se snaží zdůraznit umění českých sklářů. Výstava představuje nejen tradiční skleněné vánoční ozdoby, jejich základní tvary a techniky, ale i nejnovější trendy v oboru. Zvláštní kapitolu výstavy tvoří perličkové vánoční ozdoby z  Poniklé, které jsou vyráběny specifickou technologií aplikovanou pouze v České republice. Proto byly v roce 2020 zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO).