Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Životní styl

Jak se dožít stovky?

Chcete vypadat o deset i dvacet let mladší a užívat si života plnými doušky? Vězte, že život nám prodlužuje i to, co jíme nebo jak často se mazlíme. O nejnovějších vědeckých výzkumech dlouhověkosti jsem hovořila s primářkou Anti-Aging kliniky A2C Monikou Golkovou

Monika Mudranincová | 15. 12. 2019

Zkuste mi vysvětlit, jak je možné, že někdo působí staře ve třiceti a druhý mladistvě v šedesáti?

To je celkem jednoduché: chronologický věk, který máme v rodném listě, je jen orientační číslo. Mnohem důležitější je náš biologický věk, který určuje, jak vypadáme, jak se cítíme a jakého věku a v jaké kondici se dožijeme. Ten, kdo působí a cítí se mladší, než ve skutečnosti je, má nižší biologický věk než chronologický.

Dá se biologický věk nějak změřit?

Ano, začalo se s tím už více než před deseti lety pomocí testů, kterými se měřil biologický věk orgánů, jako jsou svaly, plíce, střeva, játra nebo mozek. Srovnání chronologického a biologického věku přineslo zajímavé, někdy až alarmující výsledky. Nezřídka byl u čtyřicetiletého pacienta definován mozek padesátníka a plíce šedesátníka. Samozřejmě docházelo i k opakům, kdy měl stejně starý pacient hodnoty třicetiletého člověka. Rozdíl mezi chronologickým a biologickým věkem může být až dvacet let! A to i u jednotlivých orgánů. Jak se ukázalo, všechno souvisí se vším. Vzhled odráží zdraví a zdraví velmi koresponduje s tím, jak se o sebe člověk stará.

Jak to tedy udělat, abychom byli co nejdéle zdraví a vypadali mladší, než ve skutečnosti jsme?

Teorií stárnutí jsou stovky, takže není možné je všechny zmínit. Ale jedna z těch nejrelevantnějších je podle mě ta, která vychází z toho, co jíme. Pokud jíme špatně, způsobujeme si obtíže, které mohou vést k předčasnému stárnutí až smrti.

Jak zjistíme, které potraviny nám prospívají? Vždyť to je strašně individuální, nebo ne?

Vy sama určitě tušíte, co vám dělá dobře a co ne. Které potraviny dobře trávíte, po čem jste čerstvá a výkonná a po čem těžkopádná a unavená. Ovšem sama na laické úrovni neodhalíte, zda netrpíte potravinovou intolerancí, která může vést k zánětu v těle. Takzvaný tichý zánět je pro vás velice nebezpečný. Zhoršuje se třeba i tím, že jíte fastfood a jste ve stresu. A jakmile je v těle zánět, může z něj vzniknout nějaký autoimunitní proces, třeba onemocnění štítné žlázy a spousta dalších obtíží.

Takže si máme nechat udělat důkladný test na potravinovou intoleranci?

Ano. Anti-aging medicína (medicína proti stárnutí, pozn. red.) přichází stále s novými objevy a teď se vědecky potvrdilo na univerzitě Yale, že zánět v těle dobře odhaluje ALCAT food senstitivity test, což je vyšetření na potravinové intolerance. Z výsledků ALCAT testu jsme schopni přesně zjistit, které potraviny jsou pro nás dobré a které bychom měli vyloučit, protože způsobují zánět.

Co jsou největší potravinoví škodiči?

Každý člověk to má jinak, takže univerzální odpověď neexistuje, ale obecně se dá říct, že nejvíc potravinových intolerancí způsobují obiloviny obsahující lepek, mléčné výrobky, vejce, mořské plody, kvasnice, fruktóza a různé druhy koření či bylin.

České přísloví říká: Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti naplno léta. I Jan Amos Komenský tvrdil, že základem zdraví a štěstí je střídmost v jídle, v pití i v jiných požitcích. To bylo podle něj tajemství dlouhověkosti. Je tedy pravda, že když budeme jíst do polosyta, dožijeme se vyššího věku? Vím, že tato hypotéza byla prokázána u myší, ale na lidech se netestovala. Co si o tom myslíte?

Že kalorická restrikce vede k delšímu životu, je pravda. Dokázal to harvardský profesor David Sinclair. Děje se to proto, že při omezení přísunu kalorií se stimulují takzvané sirtuiny, což jsou geny dlouhověkosti, které všichni máme a které jsou schopné regenerovat naši DNA. Dá se to přirovnat ke kondicionéru, který DNA uhladí, aby nebyla střapatá a poškozená. Kromě stimulace sirtuinů nastupuje ale logicky i vedlejší efekt – když méně jíme, nepřijímáme tolik škodlivých látek, kterými bychom se zanášeli, a náš organismus je čistší.

A o kolik méně bychom tedy měli jíst, abychom vybudili ty sirtuiny, které nám hezky vyhladí DNA?

Podlé té teorie byste měla jíst o dvacet až třicet procent méně, než je vaše denní doporučená dávka, abyste dosáhla žádoucí kalorické restrikce. Pak byste se mohla těšit na to, že váš organismus omládne a váš biologický věk bude třeba o pět nebo deset let nižší. Jenže v praxi je hodně obtížné to dodržovat. Dnes se lidé spíš přiklánějí k trendu, kterému se říká intermittent fasting (přerušovaný půst, pozn. red.) a znamená to, že člověk jí normálně, ale jednou měsíčně absolvuje několikadenní detox, kdy se snaží konzumovat méně, pije víc vodu a šťávy a pročišťuje se. Další způsob je, že se postí každý den po dobu několika hodin, například přijímá potravu pouze během osmi hodin denně a zbylých šestnáct hodin nic nepozře, aby si organismus odpočinul a očistil se. Někdo dokonce jí pouze během čtyř hodin a po zbytek dne hladoví. Lidé, co se takto stravují, tvrdí, že hubnou a cítí se lépe.

Vy sama se k omezení kalorií jako nástroji k dlouhověkosti přikláníte?

Na to nemám jednoduchou odpověď. Byla jsem nedávno na kongresu v Las Vegas, kde to hodně řešil a propagoval profesor Valter Longo. Já si osobně myslím, že není dobré to doporučovat obecně všem, protože někomu to naopak může přinést různé komplikace a zdravotní problémy třeba i psychické, mohlo by to spustit depresi. Já jsem spíš zastáncem toho, že člověk by měl přesně poznat svoje tělo, o tom je anti-aging medicína. Prostřednictvím různých testů můžeme zjistit, jak na tom jste, a pak byste se měla řídit tím, co vám dělá dobře. Já doporučuji nedržet diety, ale jíst zdravě, konzumovat doporučené potraviny, střídat je, nepřejíd at se a vyvarovat se nějakých větších výkyvů.

Podle toho, co říkáte, je urychlovačem stárnutí zánět v těle. Je to nepřítel, který se v nás uhnízdí nejen kvůli špatnému stravování, ale taky třeba kvůli stresu. Jenže jak se v dnešní době zbavit stresu? To je přece nemožné.

Vyvarovat se stresu zcela nejde, ale člověk může mít mechanismy, jak s ním bojovat. V anti-aging medicíně je to o mozkových neurotransmiterech. To jsou látky tvořící se v nervové soustavě, které umožňují přenos nervových vzruchů mezi řídícími buňkami centrální nervové soustavy a řízenými buňkami svalů, žláz a dalších tkání. Mezi nejdůležitější neurotransmitery patří například dopamin, který je zdrojem mozkové energie, nebo serotonin navozující pocit štěstí a dobré nálady. Testováním se dá zjistit, které neurotransmitery jsou pro vás dominantní, které nejvíc potřebujete a kde je nějaká slabina. Pak se dá medicínsky doplnit, co vám chybí, abyste stres lépe zvládala. Je to ale i o vašem přístupu, měla byste si vážit sama sebe, být pozitivní, starat se o sebe, zkrátka být občas trošku sobecká, protože tím si vytváříte lepší odolnost vůči stresu. Protistresově fungují i různé relaxační a mindfulness techniky, které pomáhají, abychom lépe zvládali zátěž. Ale základem je zase jídlo. Pokud konzumujeme v dostatečné míře vitaminy a živiny, cítíme se dobře na těle i na duchu. Jsem zastáncem i kvalitních doplňků stravy. V rozumné míře jsou velice prospěšné, protože jen z jídla je často nedokážeme dostatečně vstřebat. A v neposlední řadě bychom měli dobře spát.

Což je ale problém, protože spousta lidí má se spánkem potíže. Všichni známe rady, že krátce před spaním nemáme moc jíst ani vyvíjet fyzickou aktivitu, nemáme koukat do modrého světla, máme si zatemnit a tak dále… I když to všechno dodržujeme, často se nám stává, že ulehneme do postele a začneme si přehrávat uplynulý den a pak ten následující, mozek jede na plné obrátky a ne a ne vypnout. Co se s tím dá dělat?

Dodržovat rituály spánkové hygieny před spaním je důležité, ale pokud ani to nepomáhá, tak lidé většinou sahají po hypnotikách. Já bych s nimi byla velmi opatrná, protože mohou vyvolat závislost a pak se těžko odbourávají. Velkým objevem medicíny proti stárnutí je účinnost gama-aminomáselné kyseliny GABA. Je to tělu vlastní látka, největší inhibiční (zklidňující, pozn. red.) neurotransmiter, který nás chrání od vnitřního stresu a úzkosti, snižuje svalové napětí, uklidňuje a umožňuje kvalitní spánek. Přirovnala bych to k takovým lázním pro mozek. Aby organismus mohl produkovat správné množství neurotransmiterů, musí mít dostatek jejich prekurzorů, tedy látek, ze kterých chemickou přeměnou v organismu vznikají. Prekurzorem neurotransmiteru GABA je například vitamin B6, jenž je například v celozrnném pečivu nebo vnitřnostech. V lehčích případech stačí, pokud dodáme dostatek vitaminu B6, aby mozek obnovil správnou produkci GABA. Ve vážnějších případech je třeba dodávat prekurzory ve formě potravinových doplňků, přes infuze, nebo nastupuje podpůrná hormonální terapie.

Jaké další vědecké objevy nám pomáhají, abychom nestárli předčasně?

Je jich hodně. Zajímavá je například problematika telomer. To jsou vlastně indikátory našeho zdraví.

Kde se v těle nacházejí?

V našich chromozomech. Telomery jsou konce chromozomů, vypadají jako takové čepičky. Jsou pro nás velmi důležité, protože umožňují správné buněčné dělení. Pokud jsou v pořádku, zamezují vzniku rakovinového bujení či buněčné smrti. Když se buňky dělí, telomery se zkracují. Čím déle žijeme, tím jsou naše telomery kratší. A když jsou úplně kratičké, další dělení buněk není možné, takže tělo umírá. Jako první s informací o vztahu délky telomer a náchylnosti ke vzniku nemocí souvisejících se stářím a biologickým věkem přišla Elizabeth Blackburnová z University of California v San Francisku, která za jejich výzkum získala společně s dalšími dvěma kolegy v roce 2009 Nobelovu cenu.

A jak to tedy zařídit, abychom stárnutí oddálili a měli co nejdelší telomery po co nejdelší možnou dobu?

Na délku telomer má vliv životní styl, stravovací návyky a samozřejmě také dědičnost. Zásadní vliv má stres! S dědičností toho zatím moc nesvedeme, ale ostatní faktory jsou ovlivnitelné. Navíc vědci přišli na to, že existuje enzym telomeráza, který dokáže telomery regenerovat, čímž proces jejich zkracování zpomaluje. Mezi aktivátory telomerázy patří například některé druhy rostliny s názvem astragalus, česky je to kozinec. Dělají se z něj potravinové doplňky. V Americe je to velký hit, v posledních letech tam spousta lidí bere přípravek TA 65, říkají mu elixír mládí. Jedna z jeho propagátorek je například slavná moderátorka Oprah Winfrey.

A není to jen dojem těch, co ten doplněk stravy berou? Placebo efekt?

To určitě ne, účinnost výtažků z některých odrůd kozince byla ověřena americkou studií na desetitisícovém vzorku dobrovolníků a vše naznačuje, že lze tímto způsobem telomery chránit před zkracováním.

Američané tedy vzývají telomery, co dalšího je in?

Na kongresech medicíny proti stárnutí se kromě telomer, hormonů a neurotransmiterů velmi řeší kmenové buňky.

A v čem nám pomáhají?

Je to lék ve vlastním těle bez nežádoucích účinků. Jejich prostřednictvím se dá léčit poranění svalů, šlach, kloubů, ale i spousta dalších obtíží, jako jsou například degenerativní onemocnění, artróza a bolesti kyčlí. Hlavně starší lidé trpí tím, že mají nižší podíl svalové hmoty a lámavější kosti, rychle se unaví. V zahraničí se kmenové buňky používají mimo jiné k tomu, že lidi aktivují, zregenerují, doslova nabudí. Zároveň se teď pomocí kmenových buněk začínají výzkumně řešit i autoimunní potíže, cukrovka, neurologické problémy jako Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, onemocnění krve, ale i různá plicní onemocnění. Výhoda je, že kmenové buňky se dají odebrat a zmrazit i na pozdější použití.

Řekněme, že si chci nechat vyléčit bolavý kloub svými kmenovými buňkami. Kolik mě to bude stát?

Je to velmi finančně náročné, ošetření jednoho kloubu vychází na přibližně 7500 dolarů.

A má ta léčba prokazatelné výsledky?

Ano. Mám poznatky z naší kliniky, kdy jsme ošetřovali touto metodou poškození manžety rotátorů (úpony šlach a svalů, pozn. red.) ramenního kloubu. Je to velice bolestivá záležitost a špatně se hojí. Obvykle se to řeší operací, ale ani pak hybnost nemusí být stoprocentní, navíc je to invazivní zákrok. My jsme do postiženého místa s naprostou přesností vpíchli kmenové buňky z kostní dřeně, a výsledek byl úžasný. Vše se krásně zahojilo a pacient, který před tím nemohl ani pohnout rukou, se hned po zákroku cítil líp. A za čtyři týdny byl zcela zdravý. Takže třeba pro sportovce, který potřebuje být rychle fit, je to skvělá věc.

Jenže je tady ta finanční stránka, bohužel ne každý má tolik peněz.

Máte pravdu, že je to drahé, ale vezměte si, kolik peněz vydáváme za spoustu zbytečných věcí. Přitom zdraví je to nejdůležitější, co máme. Tělo je chrám naší duše a zaslouží si, abychom mu věnovali pozornost. Samozřejmě bych si moc přála, aby v budoucnu byla takto speciální péče dostupná všem!

Související články

Životní styl
Chcete více cestovat? Zjistěte, jak na to, s těmito šesti instagramovými profily

Chcete více cestovat? Zjistěte, jak na to, s těmito šesti instagramovými profily

Životní styl
5 nejoblíbenějších princezen světa: Milované pro svůj vliv, dobročinnost, módní styl a královské postavení

5 nejoblíbenějších princezen světa: Milované pro svůj vliv, dobročinnost, módní styl a královské postavení

Životní styl
Zdravě, chutně i dietně: Vyzkoušejte skvělé, nevšední recepty na letní grilování bez výčitek

Zdravě, chutně i dietně: Vyzkoušejte skvělé, nevšední recepty na letní grilování bez výčitek

Životní styl
Nejlepší menstruační pomůcky podle redakce Marianne: Víme, které stojí za vyzkoušení

Nejlepší menstruační pomůcky podle redakce Marianne: Víme, které stojí za vyzkoušení