Nepodceňte podzimní únavu, může jít o příznak chudokrevnosti!

Chudokrevnost představuje problém červených krvinek

Chudokrevnost neboli anémie je onemocnění krve způsobené poruchou tvorby červených krvinek a snížením koncentrace krevního barviva (hemoglobinu). Krev v těle totiž není stále stejná, neustále dochází k odumírání a vzniku nových krvinek a plazmy. Denně se tak obnoví zhruba 50 ml krve a celá krev se za rok obmění 3 až 3,5krát. Problém chudokrevnosti nastává v momentě, kdy se tvoří málo červených krvinek nebo dojde k jejich větším ztrátám než příbytku (například při krvácení). Na vině může být také zvýšení objemu plazmy.

Často pomůže změna stravování

K fyziologickým příčinám chudokrevnosti samozřejmě nedochází náhodou. V našich podmínkách bývá nejčastějším důvodem nedostatek železa. Způsobuje ho nepostačující příjem železa v potravě, ztráta krve při menstruaci, chronická ztráta krve, zvýšená spotřeba železa v těhotenství nebo jeho snížené vstřebávání způsobené dalšími nemocemi. Chudokrevnost zapříčiňuje také nedostatek vitamínu B12 a kyseliny listové. Potřebné látky lze doplnit pestrou stravou – železo najdete v červeném masu, zelené zelenině, rybách, luštěninách, vejcích a mléku, vitamín B12 v živočišných zdrojích (mase, rybách, vejcích a mléku) a kyselinu listovou v játrech, kvasnicích a zelené zelenině. Pokud změna stravování nestačí, podávají se také v tabletách.

Za chudokrevností stojí i genetika a jiná onemocnění

Složitější léčba nastává v případě, že se jedná o geneticky danou chudokrevnost nebo že je sama příznakem jiného onemocnění. V ten moment se přistupuje k léčbě konkrétních projevů onemocnění, krevní transfuzi nebo transplantaci kostní dřeně. Chudokrevnost může upozorňovat nejen na jinou nemoc oběhové soustavy, ale také na řadu zdánlivě nesouvisejících onemocnění – například revmatoidní artritidu, selhání ledvin a jater, chronické infekce, zhoubné nádory a záněty.

Kdy se mít na pozoru

Chudokrevnost je skutečně specifická co do počtu příčin, způsobů léčby a také příznaků. Nejčastěji se projevuje únavou a slabostí, bledostí kůže a sliznic, zvýšeným tepem, dočasným snížením tlaku při změně polohy, nižší schopností koncentrace, závratěmi, bolestmi hlavy a hučením v uších či otoky končetin. Pro přesnou diagnostiku a stanovení vhodné léčby proto při některém z těchto příznaků neodkládejte návštěvu lékaře.