Když víte, kde se ve vás bere úzkost, je to první krok k jejímu řešení. A je potřeba ji řešit, jelikož může začínat nenápadně, ale časem může vést k panickým záchvatům či depresím. Mezi její znaky patří konkrétně přílišné strachování, rychlý puls, neklid, problémy se soustředěním, častá iritace, tenze ve svalech a problémy se spánkem, které následně vedou i k únavě. Pokud se vás týká něco z toho, je načase položit si následující otázku.
Otázka odhalující úzkost: „Čemu se vyhýbám?“
Podle studií vyhýbání s úzkostí úzce souvisí. Lidé s úzkostí se konkrétně obvykle podvědomě vyhýbají tomu, co ji způsobuje, ať už to je sociální interakce, veřejné vystupování, či jednoduše určité úkoly na vašem to-do listu. Občas lidé mají tendenci neustále odkládat jeden úkol, který ve finále zabere 15 minut, ale předcházelo mu dlouhé prokrastinování. Autorka článku na odborném serveru Psychology Today poté doporučuje postupovat následovně:
1. Zeptejte se sami sebe: „Čemu se vyhýbám?“
2. Naskenujte si svůj seznam úkolů, spojte si ho s tím, čemu jste se vyhýbali, a zjistěte, co jste odkládali.
3. Projevte co největší soucit se sebou samým.
4. Nastavte časovač na 5 až 10 minut a začněte tím nejmenším úkolem na vašem seznamu.
5. Pokud se při jeho plnění začne úzkost zvyšovat, buďte na sebe mírní, zastavte se a nadechněte se.
6. Jakmile stres poleví, k úkolu se vraťte.
Samozřejmě velmi záleží na tom, co je vaším spouštěčem. Ne vším se dá jednoduše projít. Ale něčím ano, a to je dobré mít na paměti. Pokud je váš problém ale hlubší, doporučujeme další strategii zvládání úzkosti související s touto otázkou.