Psychologie za vytvářením seznamů úkolů aneb Proč nás tak naplňuje jejich odškrtávání?

S novým rokem si každý vytváří body, čeho chce během něj dosáhnout. Někdo tam má, že chce procestovat půlku světa, někdo že chce začít cvičit a někdo chce více číst. Všichni z nich si však vytváří jakýsi seznam kroků (v angličtině „to-do list“), jak těchto cílů dosáhnout. A ty si poté mohou odškrtávat.

To se samozřejmě netýká pouze nového roku. Někdo si vytváří to-do list na každý den. Sepíše si tam například, co všechno do práce musí dělat. Někdo ale i po práci – jako komu musí zavolat, že musí zapsat dítě do kroužku, že musí na nákup...a na nákupu má specifický seznam, co koupit a podobně. Navíc přiznejme si – každý si tam někdy napíše jednoduchý bod, nebo takový, který má už dávno hotový, jen proto, aby si ho mohl odškrtnout.

Co je na dělání to-do listů tak uspokojivého?

Je to velmi prosté. Pokud nás toho čeká hodně (ať už ten den, týden, měsíc, nebo rok) vytváříme si tento seznam v hlavě a neustále nad ním uvažujeme, abychom na něco nezapomněli. Ovšem když si tyto věci napíšeme na papír, najednou se nám tak trochu uleví, jelikož na ně zkrátka nemusíme tolik myslet. Už nás nerozptylují. Je to starost, kterou jsme někam předali. Toto břemeno jsme upustili. Sice na nás tyto úkoly stále čekají, ale už jsou v dalším procesním kroku, kde jsou již naplánované a „pouze“ je stačí vykonat. To potvrdila například studie profesorů Baumeistera a Masicampa z Wake Forest University.

Tito autoři zároveň tvrdí, že díky sepsání úkolů na papír na ně nemusíme tolik myslet, což znamená, že se zmírní stres a úzkost, které můžeme cítit, když si musíme neustále připomínat, že je ještě důležitá věc, kterou musíme udělat. Zároveň vytvoření plánu nás nutí problém vyřešit. Musíme přijít na to, jaké kroky je potřeba provést, abychom úkol dokončili, a jak a kdy je učinit.

Celý tento proces tak vede k větší motivaci, disciplíně i produktivitě. Když si totiž člověk rozdělí úkol na malé a proveditelné části, je snazší je zpracovat a dokončit. Nyní, když nás něco rozptýlí, což má život ve zvyku, se nám bude snadněji vracet k tomu, co máme udělat. Zároveň pocit, že se posouváme vpřed a škrtáme položky na seznamu úkolů, je dobrý pocit. A ten jednoduše chceme zažívat, tudíž se je snažíme plnit. Což vyúsťuje v to, že lidé, kteří si tvoří seznamy úkolů, méně prokrastinují, jak zjistila studie z roku 2018.

Jak si takový seznam vytvořit, aby fungoval

Seznamy tak mají mnoho výhod. Pokud si je ale napíšeme příliš obecně, nebudou nejspíše natolik efektivní. Zde pro vás máme několik tipů, jak si je vytvořit tak, aby skutečně měly ony výše zmíněné účinky:

• Rozdělte si úkoly na menší části. Dort také nejíte celý naráz, ale ukrajujete jej kousek po kousku.

• Podrobně si jednotlivé body popište. Celkově platí, že čím strukturovanější, organizovanější a podrobnější seznamy si vytvoříte, tím se vám budou lépe plnit.

• Buďte realističtí. To-do listy sice dělají divy, ale nefunguje to tak, že cokoliv si do nich zapíšete, to vás rázem zázrakem vede k jejich splnění. Je to především o vás. Proto si nevytvářejte nereálné, příliš dlouhé a náročné seznamy úkolů, ale takové, u kterých je šance, že je za daný časový úsek skutečně zvládnete.