Vzhledem k tomu, že lidé kvůli pandemii tráví více času doma, poptávka po doplňcích do domácnosti výrazně vzrostla. Módní domy okamžitě zareagovaly na současnou situaci a do svého portfolia zařadily předměty každodenního života.
Prada vyrábí kožené šachy i termo krabičky na jídlo. Dior porcelán s motivem toile de jouy. Louis Vuitton rukávek na kávu s klasickým monogramem. Na stránkách Loewe seženete desítky druhů vonných svíček. Off-White nabízí všechno, na co si vzpomenete. V drtivé většině případů platí, že za předměty s logem zaplatíte více, než kdybyste si je pořídili v běžném obchodě pod neznámou značkou. Hranice mezi módou a uměním je velmi tenká, a proto je dnes běžné ukládat své finance do sběratelských kousků. Ty se liší od klasických uměleckých děl tím, že nebývají podepsané samotným autorem, ale výrazným logem. Streetwearová značka Supreme dokáže během pár minut vyprodat cihly se svým logem. Za retail cenu byla k sehnání za 30$, dnes ji podle platformy StockX přeprodáte minimálně za 160$. Krátkodobý hype? Odpověď na otázku, zda investice do těchto produktů stojí za to, nám prozradí pouze čas a trh.
Ne všechny produkty se vyplatí obrandovat. Módní dům Chanel je jeden z prvních odvážlivců, který představil na trh všední předměty označené logem dvou spletených céček. Od Chanelu si můžete pořídit například surfařské prkno nebo ragbyový míč. A nebo bumerang za 2000$, který na jaře 2017 způsobil virální skandál týkající se kulturní apropriacie. Americký youtuber Jeffree Star se s tímto předmětem pochlubil na sociálních sítích a kvůli veřejné kritice pak natočil omluvné video. Bumerang totiž používají domorodci kmene Aboridžinců jako lovecký nástroj či jako zbraň pro záchranu životů. Zneužívání tohoto předmětu za účelem výdělku není podle většiny lidí přijatelné a označují to za zbytečnost pro omezenou sociální bublinu.
Věci jsou lepší, než vypadají – tvrdí Hans Rosling ve své knize Faktomluva. Autor v ní dokládá názornými příklady, že jsme na tom za celou existenci lidstva nejlépe. Ubývá extrémní chudoba, prodlužuje se průměrná délka života a podle WHO se umírá víc na obezitu než na podvýživu. Sice jsme na tom v globálním měřítku velmi dobře, ale za to roste deprese, která se často spojuje s problematikou sociálních sítí.
Každý je na Instagramu kurátorem vlastního života a většinou vystavujeme na veřejnost momenty, které je pro nás pohodlné sdílet. Navíc jsme podvědomě nuceni utrácet za věci, o nichž si myslíme, že dokážou ještě více zlepšit kvalitu našeho života. Neměli bychom pouze spoléhat na to, že se z nás stane lepší verze sebe sama při koupi značkových věcí a následně je postovat všude, kde je to možné. To vám dokáže pouze na krátkou chvíli zvýšit hladinu serotoninu, což nemá na lidi vůbec dlouhodobý efekt. Pokud vás však sbírání speciálních předmětů dělá šťastné, nevylučuji, že i to může být vaše cesta za radostným životem.
