Proměna: Nová kuchyň pro maminku
Kuchyň a jídelna manželů Křemenových poctivě sloužily čtyřicet let, ale přece jen už to chtělo změnu. Sen o kuchyni ve venkovském stylu, která dá vyniknout oblíbenému nádobí, jim splnila jejich dcera architektka s přítelem.
V čem byl problém
Standardní linka z osmdesátých let se středovým ostrůvkem byla již opotřebovaná a ergonomicky nevyhovující. Největší problém spočíval v tom, že když se v kuchyni setkala celá rodina, nebylo tam téměř k hnutí. K nespokojenosti vedla také nedostatečná vizuální komunikace mezi kuchyní a jídelnou, kterým chyběl nějaký spojující prvek.
Naše řešení
Starou kuchyňskou linku nahradily bílé moderní skříňky a vestavěný nábytek vyrobený na míru. Přibyla i nová krbová kamna. Důraz byl kladen na dostatečně prostornou a velkou pracovní plochu, u které se může sejít více členů rodiny. Kuchyň a jídelnu propojila prkenná podlaha a dlažba. Barevnost a atmosféra vycházejí z majitelčiny sbírky modrobílé keramiky. Tmavě modrý obklad a bílý nábytek dává této zálibě krásně vyniknou
Architekti Lenka Křemenová a David Maštálka se přede dvěma lety pustili do návrhu nové kuchyně Lenčiných rodičů, kteří žijí ve starém domě ze 30. let 20. století v Jílovém u Děčína. V té době jej původní stavitelé používali jako administrativní budovu k přilehlé pile. V 80. letech dům prošel celkovou rekonstrukcí, při níž byl místním bytovým podnikem rozdělen na tři samostatné jednotky. Lenčini rodiče tyto jednotky v 90. letech opět spojili, ale již pro účely bydlení v rodinném domě.
Postupnými úpravami docházelo k jeho zabydlování, ovšem kuchyň s jídelnou zůstávala stejná. Teď konečně nastal čas i na její změnu. Manželé chtěli v interiéru vytvořit atmosféru venkova, a tak se tu mísí kombinace moderního vybavení se dřevem. To, co ji ale nejvíce podtrhuje, je modrobílé ladění, které vychází z majitelčiny sbírky nádobí.
U obkladů zvolili architekti neutrální, ale přitom neotřelou námořnickou modrou barvu, která v kombinaci s bílou linkou a dubovou podlahou působí elegantně a moderně. Také povzbuzuje chuť k jídlu, neboť právě modré pozadí dává vyniknout pestrobarevné zelenině či ovoci stejně jako zeleným bylinkám.
Kromě volby barevnosti bylo zásadní vymyslet dispozici malých místností kuchyně a jídelny tak chytře, aby se do nich vešlo více lidí. V jídelním koutku se dá sedět nejen u stolu, ale i na dřevěné lavici pod oknem. V kuchyni se zase rodina může usadit u barového pultu nebo v blízkosti nových kachlových kamen, která navozují útulnou atmosféru. Kuchyň se díky této proměně nečekaně otevřela a prosvětlila a zároveň získala daleko více úložného prostoru, kterého v místě, kde se připravuje jídlo, není nikdy dost.
