Venkovská idyla

Jelínkovi dříve žili v bytě v centru Prahy. Při každé příležitosti ale utíkali do přírody a snili o bydlení v domku se zahradou. Před osmi lety se na výletě nadchli pro opuštěný ovocný sad na východ od velkoměsta a rozhodli se na něm svůj sen zhmotnit společně s dalšími třemi rodinami, se kterými se podělili o náklady na pořízení rozlehlého pozemku a také na jeho zasíťování. Než ale všechno zrealizovali, aby mohli začít stavět, uplynuly tři roky. „Když bylo vše připravené, rozhodli jsme se postavit přízemní dřevostavbu a oslovili jsme šikovného architekta. Nakonec jsme však z finančních důvodů dali přednost typovému domku od společnosti Ecomodula,“ vypráví Martina Jelínková.

Vášeň pro krásné bydlení v sobě Martina objevila už při zařizování původního pražského bytu. Nový domek o obytné ploše 90 m2 měla vymyšlený ve francouzském venkovském stylu, ke kterému vždycky tíhla. Zanedlouho po nastěhování však přišla na to, že jí romantický styl tak úplně pro život nevyhovuje a postupně jednotlivé místnosti přestylizovala do o něco strožejšího stylu skandinávského. Zmizela tak třeba šeříková výmalba ze stěn v obývacím pokoji a nahradil ji čistě bílý nátěr.

„Zamilovala jsem si černobílou kombinaci barev, která je samou podstatou skandinávského stylu, na němž mám dále ráda jednoduchost a variabilitu. Vedle moderního nábytku z Ikea můžete postavit starožitnou komodu, a navzájem si nebudou nijak překážet,“ vysvětluje Martina. Ta je v současné době na mateřské dovolené a před ní pracovala v pojišťovně jako referentka. Přesto, anebo právě proto, že její povolání zrovna moc prostoru pro kreativitu nenabízí, snažila se vždy ‚vybít‘ doma.

Inspiraci při vybavování venkovského domu hledala na českých i zahraničních blozích o bydlení. A protože zpětně pocítila potřebu to blogerkám nějak oplatit, zveřejnila svoji práci na serveru Mimibazar.cz, kde si jí všimla Šárka z blogu Ma Maison Blanche, která fotky Martinina domu umístila i k sobě na stránky. Od čtenářek Martina sklidila řadu nadšených reakcí, a tak přede dvěma letyebrala odvahu a založila si vlastní blog, který se jmenuje My One Way (my0neway.blogspot.cz).

„Mám tendenci u nás doma neustále něco měnit a předělávat, manžel má ze mne permanentně orosené čelo,“ říká se smíchem Martina. A pokračuje, že si samozřejmě nemůže dovolit dělat finančně náročné proměny tak čas- to, jak by si přála, a tak se realizuje hlavně v doplňcích. „Na sedačku střídám dva potahy – bílý a antracitově šedý. V rámci této výměny obměňuji i obrázky, svícny a polštářky, v tomhle ohledu jsem maniak. Občas také něco vlastnoručně vyrobím. Vytvářela jsem například betonový obal na květináč, po vzoru designérky Pii Wallén křížem dozdobila kulatý tác a také našila perleťová cingr- látka na lustr v ložnici,“ popisuje blogerka. Pro vypiplávání domova pro sebe a malé dcerky – šestiletou Amelii a tříapůlletou Madalenku – se jí podařilo nadchnout i manžela. Ten je manuálně zručný, a tak jí pomohl vyrobit konferenční stolek na kolečkách z dřevěných europalet a také přidal ruku k dílu při realizaci odkládací- ho stolku ze špalku z pokácené staré hrušně.

V domě Jelínkových naposledy prošel rekonstrukcí dětský pokoj šestileté Amálky, která se chystá v září do první třídy. Z pokoje laděného do tlumených pastelových barev zmizela patrová postel a nahradila ji nízká verze s úložným prostorem. Ten nechala Martina vyrobit na míru u truhláře, stejně jako desku k psacímu stolu. Stěnu za postelí pak dodekorovala trojbarevnými kosočtverci, které nanášela ručně pomocí mycí houby na auto vytvarované do potřebného obrazce. V současnosti dělá celé rodině největší radost terasa se zastřešenou pergolou za domem. Díky ní si vysněný život na venkově mohou všichni čtyři vychutnávat plnými doušky za jakéhokoli počasí.