Žlutá radost
Když je vám osmnáct, je nejvyšší čas nahradit malou postel spacím ‚letištěm‘ a pořídit si velký pracovní stůl.
„Studentský pokoj potřebuje úložné prostory. I v době počítačů studujeme z knih.“ - interiérová designérka Lenka Hlaváčová
V ČEM BYL PROBLÉM
Pokoj je atypicky úzký a dlouhý. Nábytek umístěný podél dlouhých stěn ho opticky ještě prodlužoval a vysoký strop umocňoval pocit strohosti. Tereza spala na obyčejné válendě, pracovní stůl by také snesl zvětšení svých rozměrů. Nábytek si říkal o modernizaci a celý prostor o nové barevné a stylové pojetí.
NAŠE ŘEŠENÍ
Dlouhý pokoj jsme rozdělili na dvě zóny – odpočinkovou a pracovní. Nábytek je podle návrhu naší designérky vyroben na míru. Díky tomu je jím účelně vykryt celý prostor pokoje a vytvořena jednotná stylová působivost. V případě skříní jsme při tom využili korpusy starých skříněk, s nimiž Tereza vyrůstala a měla k nim vztah – přidali jsme k nim nové dveře, a tak jsme je zakomponovali do celku.
NÁKUPNÍ KOŠÍK
Výmalba 2 800 Kč
Nábytek 69 756 Kč
Osvětlení 9 016 Kč
Celkem 81 572 Kč
Textil 13 272 Kč
Dekorace 12 102 Kč
Celkem 106 946 Kč
PŘED a PO
„Před osmi lety mi do dětského pokoje rodiče nechali vyrobit nábytek od truhláře a já ho měla ráda, bylo mi líto ho vyhodit,“ říká Tereza. Vzhledem k tomu, že skříně jsou z kvalitního dřeva, rozhodla se naše designérka použít jejich korpusy a dát jim nová dvířka. „Pro ten Terezčin pocit z kontaktu s důvěrně známou věcí tu něco zůstalo, a přitom jsem skříním dala modernější styl a mohla je začlenit do nové koncepce pokoje,“ říká Lenka Hlaváčová.
„V původním pokoji navíc byla každá skříňka jinak vysoká, široká, a ještě byly otevřené, takže i když bylo uklizeno, působilo to neuspořádaně,“ dodává designérka. „Řešila jsem to volbou jednotného typu skříněk a uzavřením alespoň některých z nich – tím se prostor sjednotil a zklidnil. Další nábytek jsem navrhla na míru, protože pro rozmístění běžného nábytku tady stále nějaké centimetry chyběly nebo přebývaly.“ Díky tomu je postel dokonale zabudovaná do prostoru u okna a kolem ní i pod ní jsou vytvořeny příjemné odkládací a úložné prostory. A stejně tak stůl naproti.
Uvedené problémy totiž vedly také k nápadu rozdělit pokoj do dvou zón pomocí umístění šatní skříně – jedné z těch starých, která dostala nová dvířka, a navíc i nástavec, aby dosahovala do stropu. Vznikla tak odpočinková zóna s postelí a pracovní zóna se stolem. Co se týče barev, je Tereza spíš sportovní typ, není na růžovou. „Mám ráda oranžovou,“ říká. Naše designérka tedy kombinovala jemnější tóny světle oranžové se žlutou.
