Na výstavu jednoho z nejnadanějších tuzemských malířů Tomáše Jetely se můžete jít podívat do galerie The Chemistry Gallery. A ještě předtím si přečtěte, co dělá ráno a co dokáže ovlivnit jeho den, vnímání i tvorbu.
Promotion

Moje ráno:
Jak vypadá mé ráno závisí na mnoha faktorech. Jestli jsem den před tím pil, jestli jsem špatně spal, jaké se mi zdály sny… Hlavně sny jsou důležité, někdy se mi nechce z postele, chci další a další sen, jsou kouzelné. Nemívám noční můry ani depresivní sny. Je zvláštní a fascinující si uvědomovat, že jsem ve snu a sledovat vše jako film. Sen je fantazie přesahující mou vlastní představivost, říkám si prostě vždy, že něco takového bych nevymyslel. Každopádně moje rána jsou úžasná tím, že vstávám, kdy chci. Takže jsou většinou nádherným začátkem dne, do kterého jdu s plnými silami. Nejraději se nechávám budit sluncem nebo naopak deštěm, nevím proč, ale obojí má pozitivní účinek na vstávání.

Pro lepší start:
Každé mé ráno je sice podobné, ale jiné. Někdy si pustím některý svůj oblíbený seriál, třeba i díl, který jsem už viděl, a ještě se zavřenýma očima jej poslouchám, nebo si pustím hudbu. Nevyznám se moc v hudebních žánrech, nejsem vyhraněný na jeden styl, poslouchám jednotlivé skladby, které se mi líbí od alternativní hudby po mainstream. Ale nejraději mám asi vážnou hudbu, klasiky jako je Mozart, Beethoven, například miluji Rossiniho skladbu The Barber of Seville, anebo rock, nejraději mám Rolling Stones, AC/DC, a taky mám rád duo Die Antwoord. Je toho hodně. Hudbu poslouchám ale hlavně při práci. Občas si také ještě v posteli čtu, večer jsem na čtení už moc unavený, mám rozečteno několik knih. Valpuržinu noc od Gustava Meyrinka, Vesmír plný umění od Johna D. Barrowa, Má bohéma od Rimbauda nebo dočítam životopis Micka Jaggera. Je zvláštní, jak výběr ranní knihy ovlivní myšlenky celého dne, a je tedy nevyhnutelné, že se odráží v tom, co ten den vytvářím. Nebo lépe řečeno, co se vědomě či podvědomě z daného textu promítne do mých obrazů.    

Moje ranní rituály:
Někdy jdu ráno do posilovny a boxovat do pytle, nebo si zacvičím doma nebo venku, ale to jen ojediněle, většinou chodím cvičit večer.
Moje snídaně není také každý den stejná, někdy nesnídám vůbec, když nemám hlad. Dám si jen kávu a proteinový nápoj, do kterého si přidám zelený ječmen, přípravek na klouby, sušenou sóju a matcha tea, je to takový můj vlastní recept na koktejl. Když mám hlad, dávám si většinou jogurt, nejraději mám řecký a islandský, a k tomu ovoce. Druhá nejčastější má snídaně jsou vejce, na různé způsoby se zeleninou. Ale pokud jsem den před tím pil, tak místo všeho až na protein snídám pivo nebo džus s vodkou, nepamatuji si, kdy jsem měl naposledy ranní džus bez vodky.
Nejvíce mi vyhovuje začít s prací hned od rána, a pracovat co nejdéle, ale stává se, že se vzbudím uprostřed noci a jdu malovat. Někdy vstanu ve dvě ráno, jsem v atelieru do dopoledne a jdu spát. Potřebuji něco zpracovat hned, neodvratně, i když se mi nechce jít něco dělat, není možné to odsunout. Je to pocit, jako by nebylo něco důležitého vyřečeno a vy víte, že pokud to nebude vysloveno teď, tak se stane něco strašného.