Příjmení Voříšková je minulost. Tereza Ramba má za sebou rok plný změn. Vdala se, před pár měsíci se jí narodilo dítě a kromě herectví se věnuje i psaní, na konci ledna jí vyšla půvabná knížka DobroDruhům plná cestovatelských postřehů. Jsou inteligentní, vtipné a trochu introvertní. Stejně jako ona sama.
Promotion

Musím vám složit kompliment. Na maminku několikaměsíčního dítěte vypadáte překvapivě vyspale, žádné kruhy pod očima.
To si děláte legraci! Já poslední dvě noci skoro nespala a jsem úplně vyhučená!!! Ale možná to je tím, že jsem šťastná. Všechno si krásně sedá. Ale možná si jenom sedám já. Protože to dítě jste vy.

Scházíme se kvůli vaší nové knížce DobroDruhům. Je o cestování, ale přiznávám, že se mi při četbě hlavně sbíhaly sliny. Všechny ty vaše lívance po návratu, barbecue v Austrálii, sobí polívka na severním pólu, bábovka na cestě do Santiaga, hranolky přelité čedarem v Americe…

Mňam, hranolky s čedarem, to miluju! A tady na focení máte naštěstí taky občerstvení. Doma je to teď s jídlem trochu složitější, naštěstí máme babičky, co nás zásobují. Když jsem po porodu udělala první taženej vývar ze slepice, řekla jsem si: „Jo, to pude.“ Strašně ráda vařím, ale měla jsem celkem náročný porod, a když jsem se postavila na nohy a udělala osmnáctihodinový vývar, tak to byl takový zlom. Pamatuju si, že Slunce (přezdívka Terezina dítěte, poz. red.) a Matyáš spali, já šla kontrolovat poslední rundu a hlavou se mi honilo, že jsme z nejhoršího venku. Ale nebudu vám lhát, s vařením jsem pořád dost na štíru. Když teď manžel znovu četl mou knížku, kde se rozepisuju o těch našich ranních lívancích, taky nostalgicky vzpomínal.

A teď nestíháte a jste o hladu.

Dost často. Přitom u nás dřív ráno bylo běžný, že se dělaly palačinky nebo lívance nebo párečky nebo croissanty. A teď jsme rádi, když najdeme kůrku chleba a plácneme na to sýr! Taky jsme milovali návštěvy a narvaný stůl. A teď se jí na zemi, a když nám kdokoli cokoli přinese, tak jsme rádi.

Takže host do domu ano, ale jedině s občerstvením?

Přesně tak! Náš grafik Jakub, se kterým spolupracujeme na knize, si dokonce nedávno přinesl vlastní jídlo. Smála jsem se, protože u nás bylo většinou navaříno. Třeba Mádlík vždycky volal: „Přijdu, co uvaříš?“ Vědělo se, že se u nás dobře jí. No, a ted’ si všichni raději nosí svačiny. Ale doufám, že se to zase vrátí. Slunce všechno změnilo.
Vrátí se to, jen to chce víc času. Vy jste rodila už před pár měsíci, ale dítěti říkáte Slunce, na svém Instagramu i v knize. Nikdo neví, jestli máte holku, nebo kluka.

V mém okolí to samozřejmě vědí všichni. Kamarádi i rodina. Vlastně s tím nedělám žádné velké tajnosti. A taky musím říct, že se mě na to ještě nikdo přímo nezeptal. Asi se mě novináři trochu bojí.

Tak já se tedy zeptám přímo. Holka, nebo kluk?

A já vám to neřeknu! (smích) Je to...

...CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V BŘEZNOVÉ MARIANNE

cover

Promotion