Přejít k hlavnímu obsahu
Dům

Minimální pozemek byl pro architekty skutečnou výzvou

Info ikona
Originální dům ve Zlíně

Při návrhu domu se architekti ze studia Dooom museli vypořádat s minimální velikostí pozemku, který je sevřen sousedící výstavbou. Jejich odpovědí na tak malý prostor je jednopodlažní stavba, která má zalomený půdorys.

Terezie Benoni | 17. 12. 2020

Dům dostal podobu zkosených hranolů z bíle omítnutého zdiva. „Díky svému lapidárnímu tvaru působí elegantně a nadčasově. K okolo vinoucí se silnici se dům otáčí zády tak, aby majitelům umožnil, co největší kontakt se zahradou s trojicí mohutných borovic a poskytoval jim tak dostatek soukromí a pohodlí,“ vysvětlují autoři projektu z architektonického studia Dooom. Samotný přístup k domu je řešen z boku, kde z hlavní hmoty domu vybíhá prodloužená terasa, podepřená jen dvojicemi subtilních sloupů po obou stranách a zastřešuje vstup i stání pro auta. Nad hlavní hmotu přízemního domu jev zalomení posazen ze severozápadní strany mírně přesahující zkosený hranol. „Ten jsme kontrastně opláštili cedrovým dřevěným stínícím roštem ve vertikálním rastru, který brání pohledu dovnitř, ale nikoliv ne ven. Stínění tak pohledově spojuje dům s venkovními dřevěnými terasami.“
 

Jednoduchý interiér plný kontrastů

V interiéru se odehrává neustálý kontrast mezi studenými a teplými barvami. Na podlahy byl použitý broušený beton, v jemných odstínech šedé jsou také stropy, kde byl beton ponechaný odhalený. Chlad betonu kontrastuje s vestavěným nábytkem z tmavého dřeva. „Do útrob domu se vchází přes úzkou halu, po jejíchž stranách se nachází technické zázemí domu a zahradní sklad, který je samostatně přístupný ze zahrady. Hlavní obytný prostor tvoří minimalisticky pojatá vestavěná kuchyně s pracovním ostrůvkem, jídelním koutem a na něj volně navazující společenská místnost. Zde jsme dosáhli velkorysosti prostoru na nevelké ploše prolomením světlíku ve tvaru kosodélníku, který je zároveň zdrojem nepřímého osvětlení,“ popisují architekti. Světlík i za pomoci otevřeného schodiště propojuje horní patro s přízemím. Zalomení domu odděluje společenskou místnost od dvojice dětských pokojů a koupelny. Neustálý kontakt se zahradou umožňují velkorysá celoplošná hliníková okna. Do ložnice rodičů s šatnou a koupelnou se vchází ze schodiště v obývacím prostoru. „Hmota ložnice působí až jako jakási pevnost intimity či s nadsázkou řečeno i jako kontrolní centrum majitelů, neboť ze střešní terasy je výhled na celý prostor kolem domu i na severní svahy luk a lesů spadající ke Zlínu.“