Jedno odpoledne na zahradě vám prospěje víc než hodina jógy

Proč právě zahrada funguje i tam, kde jiné věci selhávají

Meditace vyžaduje disciplínu. Cvičení taky. Zahrada vás vtáhne a nepustí. I bez tréninku nebo zkušeností. Zná to asi každý: v jednu chvíli jdete jen zasadit novou trvalku a vrátíte se o dvě hodiny později. Špinaví až za ušima, ale šťastní a odpočatí. 

Psychologové to vysvětlují jednoduše: zahradničení je jedna z mála aktivit, která současně zaměstnává tělo i mysl konkrétní, viditelnou prací. Mozek si dá pauzu od přemýšlení a na jeho místo nastoupí rytmus: sázet, plít, zalévat. Výsledek vidíte hned a za týden ještě víc. To je přesně to, co ve svém životě spousta lidí postrádá.

Vliv zahradničení na lidskou psychiku je vděčným tématem pro vědecké zkoumání

Nizozemská studie publikovaná v Journal of Health Psychology sledovala třicet zahradníků, kteří nejdřív absolvovali stresující kognitivní test a pak dostali třicet minut volna. Jedna skupina četla, druhá zahradničila. U obou skupin hladina kortizolu, hormonu stresu, klesla, ale u těch, co zabořili ruce do hlíny, výrazně víc. A co je možná zajímavější: nálada se zahradníkům plně obnovila, zatímco čtenářům se ještě zhoršila.

Podobný efekt ukázal i výzkum britské Royal Horticultural Society: v ulicích Salfordu výzkumníci oživili předzahrádky rostlinami a sledovali, co se stane. Před zásahem mělo zdravou hladinu kortizolu jen 24 % obyvatel. Po roce to vyskočilo na 53 %. Vedoucí výzkumu tehdy řekla, že data jsou překvapivá i pro ni samotnou.

A pak je tu ještě jedna věc, o které se moc nemluví. Půda obsahuje bakterii Mycobacterium vaccae, která v mozku aktivuje buňky produkující serotonin způsobem, který vědci přirovnávají k mechanismu antidepresiv. Tým z University of Bristol to poprvé popsal v roce 2007 a od té doby se výzkum v této oblasti docela rozjel. Japonská vláda přidala pobyt v přírodě do národního zdravotního programu už v osmdesátých letech a japonští vědci pak skutečně naměřili nižší kortizol, nižší krevní tlak i pomalejší pulz už po třiceti minutách venku.

A ještě jedno číslo pro ty, kdo si říkají, že zahrada není opravdový pohyb: americké CDC uvádí, že hodina zahradničení spálí přes 300 kalorií. Přibližně tolik jako hodina golfu nebo tance.

Není jedno, co vezmete do ruky

Tak jako si kuchař vybírá nůž, se kterým se mu krájí nejlépe, zahradník sáhne po nářadí, které padne do ruky a prostě funguje. Dobrá lopatka nebo motyčka nejsou výbavou zahradního perfekcionisty, jsou nástrojem, se kterým vás práce baví víc.

Na Poporostem.cz sice máme několik set kousků zahradního nářadí, vše pěkně fortelné, jako od našich tátů. Ale mezi naše bestsellery patří nezničitelná lopatka (je opravdu nezničitelná, máme ji vyzkoušenou v praxi), japonská motyčka inspirovaná japonským srpkem a nově i nerezové cedulky. Drobnost, která ale uvolní mozkovou kapacitu, protože budete konečně vědět, kam jste co vysadili a vyseli, aniž byste si to museli pamatovat.

Zdroje:

Van Den Berg, A.E. et al. (2011). Gardening promotes neuroendocrine and affective restoration from stress. Journal of Health Psychology, 16(1), 3–11. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20522508/

Chalmin-Pui, L.S. et al. (2021). Royal Horticultural Society / University of Sheffield. Citováno v BBC Science Focus Magazine. https://www.sciencefocus.com/news/even-a-tiny-patch-of-nature-in-a-front-garden-reduces-stress-and-makes-people-happier

US Centers for Disease Control and Prevention (CDC). Physical Activity: Calories Burned. https://www.cdc.gov/physicalactivity

Royal Horticultural Society. Why gardening is great exercise for both body and mind. https://www.rhs.org.uk/advice/health-and-wellbeing/articles/why-gardening-is-great-exercise-for-your-body