Na břehu Sázavy vznikla chata, která si nese paměť svého místa, a přitom nabízí úplně nový začátek. Stačí otevřít okenici, nadechnout se vůně borovic a nechat se unášet zvukem řeky. Tady se nikam nespěchá.
Na stejném místě kdysi stála jiná chata. Po požáru z ní zůstala jen kamenná podezdívka, tichý svědek minulosti.
Nová stavba na ni přirozeně navazuje. Nejen konstrukčně, ale i pocitově. Dává jí nový smysl a zároveň ji nechává vyprávět příběh dál.
Podezdívka dnes chrání dům před vodou a zvedá ho nad hladinu. Krásný výhled na řeku Sázavu ocení člověk pokaždé, když se posadí na terasu. Stačí otevřít okenici směrem k vodě a všechno ostatní ustoupí do pozadí. Šplouchání, vítr v korunách borovic, rychlý pohyb ledňáčka nad hladinou.
Je to ideální místo pro opékání buřtu nad ohněm, místo, kde si užijete chvíle s rodinou a přáteli. Večer pak přichází ticho. Cestou do malého pokojíku pod střechou mizí výhled na řeku a místo něj se otevře pohled do skal za zády chaty.
Lehká dřevěná konstrukce stojí na robustním kamenném základu. Uvnitř ji obklopuje smrková biodeska v přirozeném odstínu, zvenčí tmavá fasáda z opáleného modřínu.
Právě opálení dává dřevu odolnost i specifický vzhled. Povrch nevypadá na první pohled nijak hezky, ale časem si ho oblíbíte. Navíc odkazuje na oheň, který tu kdysi všechno změnil.
Z druhé strany, směrem ke svahu, chrání stavbu falcovaný plech. Odolá vodě i nepříznivému počasí. Interiér zůstává sjednocený, bez zbytečného dělení.
Dominantní je tu dřevo, černý kov a jednoduché linie. Kamna, schodiště i detaily drží pohromadě jeden příběh. Téma ohně je tu všudypřítomné. Podlaha z přírodního kaučuku s kamenným vsypem zvládne mokré boty i bosé nohy.
Hlavní obytný prostor sahá přes celou výšku chaty.
Pokoje v patře nejsou úplně velké, ale na přespání stačí. Smyslem totiž není zavírat se každý zvlášť, ale být spolu. Sdílet prostor i čas.
Terasa funguje jako přirozené prodloužení interiéru. Když slunce pálí příliš silně, zavře se harmoniková okenice a vytvoří příjemný stín.
Otevírá se směrem k řece velkými prosklenými plochami a navazuje na terasu, která se vznáší nad terénem. Tady se odehrává většina víkendů. Společné snídaně, dlouhé večery, ticho mezi nimi.
Když víkend končí, dům se uzavře do kompaktní schránky.
Chata funguje téměř soběstačně. Vodu bere ze studny, odpad řeší nádrž ukrytá v podezdívce. Teplo zajišťují kamna a jednoduché přímotopy.
Krásná příroda je hlavní lákadlo této chaty.
Večery tady jsou poklidné.
Výhled na Sázavu je úchvatný.
