Lepkavé listy u pokojovek značí nepříjemného škůdce. Zasáhněte včas, než vám zničí všechny rostliny

Puklice na první pohled nevypadají jako klasický hmyz, spíše připomínají malé vypouklé flíčky nebo bradavičky. Tyto štítky mívají velikost od 2 do 6 milimetrů a jejich barva se pohybuje v odstínech krémové, hnědé až šedé. Dospělé samičky jsou v podstatě nepohyblivé. Jakmile si najdou místo na listu nebo stonku, pevně se přisají, vytvoří si svůj krunýř a pod ním sají živiny a kladou stovky vajíček. Samečci jsou sice okřídlení a připomínají malé komáry, ale v domácnostech je zahlédnete málokdy, protože samičky se zvládnou rozmnožovat i bez nich.

Jak poznáte napadené rostliny?

Napadení rostliny poznáte podle několika typických příznaků. Prvním varovným signálem je často lepkavá tekutina na listech nebo dokonce na nábytku kolem květináče. Jde o takzvanou medovici, kterou puklice vylučují. Tato sladká hmota je magnetem pro mravence a bohužel i pro černé plísně. Ty rostlině brání ve fotosyntéze. Pokud si všimnete, že listy žloutnou, vadnou, deformují se nebo předčasně opadávají, je nejvyšší čas na důkladnou prohlídku. Puklicím se nejlépe daří v teple a bezvětří, což z našich obýváků dělá ideální útočiště.

Složitý život pod štítem

Pochopení životního cyklu puklic je klíčem k jejich vyhubení. Celý proces trvá přibližně jedno léto. Pod ochranným štítem samičky se líhnou mikroskopické larvy, které jsou jako jediné pohyblivé. Tyto ploché, nažloutlé potvůrky se aktivně rozlézají po celé rostlině a hledají si své vlastní místo k „zakotvení“. Jakmile se přisají, ztratí nohy, začnou si budovat svůj vlastní pevný štít a stanou se téměř nezranitelnými. Na jaře tyto štítky tvrdnou a tmavnou, čímž se cyklus uzavírá a pod jedním jediným krunýřem se může připravovat na start i více než tisíc nových larev.

Osvědčené způsoby, jak se puklic zbavit

Boj s těmito škůdci je běh na dlouhou trať, ale rozhodně není předem prohraný. Nejdůležitější je zasáhnout včas, ideálně ve fázi pohyblivých larev, kdy ještě nemají vytvořenou svou ochrannou zbroj. Jako první krok vždy zvolte izolaci napadené rostliny, aby se škůdci nerozšířili na další kousky ve vaší sbírce. Pokud je napadení jen mírné, můžete zkusit mechanické odstranění. Silně postižené listy nebo větvičky je nejlepší rovnou odstřihnout a zlikvidovat. Viditelné puklice můžete z listů stírat hadříkem namočeným v mýdlovém roztoku nebo v roztoku s přípravkem na nádobí. Tento proces je ale potřeba opakovat několikrát týdně, abyste zachytili i nově vylíhlé jedince. V uzavřených prostorech mohou pomoci i přirození nepřátelé, jako jsou specifické druhy dravých berušek, které se larvami puklic živí.

V případě, že přírodní cesty selžou, přichází na řadu chemie. Účinné jsou zejména systémové insekticidy, které rostlina vstřebá do svých pletiv, a puklice je pak pozře spolu s mízou. Další možností jsou olejové spreje na bázi rostlinných olejů. Dokážou dospělé puklice i larvy pod štítem udusit. U chemických postřiků je naprosto zásadní důslednost a opakování aplikace v rozestupech zhruba deseti dnů, protože jediný postřik obvykle nezasáhne všechna stadia škůdce.

Prevence jako základ zdravých rostlin

Nejlepší obranou je, když se puklice k vašim rostlinám vůbec nedostanou. Základem by měla být karanténa pro každou novou rostlinu, kterou si přinesete domů. Než ji postavíte k ostatním, nechte ji alespoň dva týdny stranou a pravidelně ji kontrolujte. Puklicím nesvědčí čerstvý vzduch, proto místnosti pravidelně větrejte a snažte se udržovat rostliny v dobré kondici vyváženým hnojením. Silná a zdravá rostlina dokáže útoku škůdců odolávat mnohem lépe než exemplář, který strádá. Nezapomínejte také na čistotu. Pravidelně otírejte prach z listů a odstraňujte odumřelé části rostliny. Snížíte výrazně riziko, že se u vás tito nezvaní návštěvníci zabydlí. 

Zdroj: wikipedie.org, ireceptar.cz, pasti.cz