Holešovické 2+KK dostalo pořádně zabrat a kvůli nečekaným okolnostem došlo k zásadním změnám dispozic

Euforie z prvního společného bydlení nasadila Martině s Vítem růžové brýle. Roky tak přehlíželi fakt, že jejich byt v holešovickém činžáku ze 20. let má nevyhovující dispozici a volá po změně. „Ložnice i chodba zabíraly zbytečně moc místa, kuchyň byla napěchovaná věcmi, a když jeden z nás potřeboval pracovat, musel si vystačit se skromným koutkem v obýváku,“ vyjmenovává Martina dřívější nedostatky. Když konečně usoudili, že je čas na změnu, hledali inspiraci na internetu. Tak narazili na portfolio studia Schwestern, které je zaujalo funkčními řešeními a střídmým výběrem barev. „Když jsme viděly půdorys a zjistily, že je byt v prvním patře, tudíž dost tmavý, začaly jsme si představovat, jak ho přeskládáme a prosvětlíme dřevem a LED pásky, “ popisují sestry. A tak se místnosti daly do pohybu stejně, jako když děti mění židle ve hře škatulata, hejbejte se. Padaly zdi, vybíraly se nové materiály a zároveň se zjišťovalo, jaké původní prvky se podaří zachránit. Naštěstí bylo komu zavolat. Kromě nosných zdí tu nezůstala jediná původní cihla. Ložnice se zmenšila ve prospěch obýváku a na místě dřívější kuchyně, která pozičně nahradila koupelnu, vznikla vestavba z překližky. „Do ní jsme schovaly pokojík s patrem a knihovnu,“ popisují sestry Monika Cihlářová a Iveta Čermáková ze studia Schwestern, pod jejichž taktovkou se rekonstrukce odehrála.

Šedá s bílou

„Dobrý kamarád mojí maminky je výborný řemeslník a naštěstí souhlasil s tím, že se veškerých stavebních prací u nás v bytě ujme. Ačkoli spolu se svým parťákem dojížděli až z dalekého Valašska, vše stihli za neuvěřitelné tři měsíce,“ vypráví Martina. Výborně se poprali například s původními obloukovými spojnicemi mezi zdí a stropem, takzvanými fabiony, které se v minulosti často dělaly za pomocí lahve. Možnost vytvořit přesný pravý úhel totiž přišla až s prefabrikáty. Podle stávajícího tvaru na chodbě si profíci vyrobili šablonu a podle ní vytvořili stejné oblouky v ložnici a koupelně, kde se měnila dispozice zdí. Aby celý prostor působil světle a vzdušně, převládají v něm šedá s bílou. Hezky navazují na březovou překližku, která mezi obývákem a pokojíčkem tvoří vlastně celou stěnu s vestavěnou knihovnou. Celá rekonstrukce a následné zařizování trvaly více než rok. „Pár měsíců jsme bydleli mimo byt, ale změna stála za to. Už se těšíme, až si ji užijeme ve třech,“ uzavírá Martina.

TEXT: IRI NOVAK | FOTO: NIKOLA TLÁSKALOVÁ