Proměna kuchyně a jídelny: Majitelka chtěla, aby interiér působil romanticky, ale ne naivně, útulně, a přitom funkčně

Před deseti lety rekonstruovala Lucie byt v cihlovém domě v pražských Dejvicích. S projektem jí pomohla architektka, která dala novému domovu skvělý základ. Dotažení detailů už bylo na majitelce. Jenže té nezbývaly síly. Poprosila proto o pomoc designérku Denisu Bartošovou. „Lucie měla problém, který potkává spoustu žen. S dcerou se stěhovala do nového, měla sama na starost opravdu velkou rekonstrukci bytu, plánování, řemeslníky. A když byla tato fáze hotová, už jí nezbývala energie řešit, jaké budou závěsy, který běhoun se hodí na stůl nebo jak vyladit barevnost. V tu chvíli je lepší hodit tyhle starosti na někoho jiného – ideálně na mě,“ usmívá se Denisa. „Lucie má ráda stejně jako já ženský styl, jemné barvy, starou Anglii, Provence, boho, romantiku… Na většině návrhů jsme se okamžitě shodly. Na proměnu jsem vypůjčila pár kousků z mně velmi milého obchodu Novaline.cz a většinu si Lucie už nechala. Chvíli jsme řešili jen to, kam umístit mintovou lavici. Pod oknem bránila v přístupu k oknu, takže putovala k puntíkované stěně a z pohledu od kuchyně skvěle vynikne,“ říká Denisa.

Občas to chce trochu odvahy

I tady bylo od čeho se odpíchnout. „Je tu krásná parketová podlaha, krémová kuchyňská linka s výrazným obkladem za pracovní deskou, velký dřevěný stůl a mintová lavice. Vlastně by se zdálo, že není co měnit,“ říká Lucie. „Jenže ať jsem se snažila, jak jsem chtěla, pořád jsem měla pocit, že je to tu studené a v neladu. Denisa byla bez legrace moje záchrana.“
 „Myslím, že tady jsem zúročila svoji schopnost vytvořit komfortní, příjemný prostor, kde je lidem dobře. Interiéry, z nichž dýchá teplo, uvolněná atmosféra, kde je možné schovat se před světem, odpočívat, ale i v pohodě pracovat. Nemůžu říct, jak to dělám, jednoduše přijdu a vidím, jak by měl vypadat výsledek. Kdybych měla formulovat aspoň jednu radu, řeknu, že větší či velké dekorace a doplňky jsou lepší než malé. Třeba závěsná svítidla nepořizuji pod 40 centimetrů v průměru. Klientky se často bojí třeba tapety s obřími květy nebo mi řeknou ,Ty jo, ta lampa do ložnice bude moc velká!‘, ale já vím, co dělám. Velké věci chytí oči, vytvoří atmosféru a nezahltí prostor nevýraznými drobnostmi, na které jen sedá prach. Když mi klientka věří, ať se, s nadsázkou řečeno, klidně bojí, já vím, že to dopadne tak, aby byla spokojená,“ pochvaluje si spolupráci Denisa.

TEXT: OLGA PROCHÁZKOVÁ | FOTO: ROBERT TICHÝ