Peníze až na prvním místě: Takhle přežijete vztah, kde jsou i hypotéka, exmanželka a alimenty

Na začátku to bývá bezstarostné: on zaplatí večeři, vy kino, o taxík se nějak podělíte, dovolená jde napůl. Člověk je zamilovaný, chce se ukázat v lepším světle, druhého potěšit, o to přece není, to teď nebudeme řešit... Až dokud kvůli nim nepřijdou hádky, rozchod, nebo dokonce problémy s úřady. „Zamilovanému člověku se těžko vysvětluje, že vztahy mají i prakticko-finanční rozměr a že jakkoli to teď nevypadá, pravděpodobnost, že vztah nemusí vyjít, je velká,“ říká finanční poradce Jakub Říha z IQMoney Consulting, který se specializuje na partnerské finance.

Jedna kasa nebo dvě?

Obzvlášť vztahy navazované v pozdějším věku nejsou tabula rasa. Každý už vstupuje do nějakého systému, včetně finančního - ať jde o majetky, úspory, ale také alimenty nebo dluhy. Proto je lepší o penězích mluvit hned, jakmile začne být vztah vážný. Čím dřív, tím méně nedorozumění a tím pozitivněji to oba budete schopni brát. Základní dohoda by se měla odrazit od jedné důležité myšlenky: finance jsou společná věc a je potřeba se o ně starat společně - ne je prostě nechat „nějak vyplynout“ nebo spoléhat na druhého, že se postará. Na začátku by podle Jakuba Říhy mělo zaznít (a ideálně byste to měli i někam zaznamenat), kdo vstupuje do vztahu s jakými závazky -výše výživného, délka placení, případně dluhy. Teprve na tom se dá budovat systém, který můžete adaptovat na změny, třeba když budete uvažovat o nové práci, budete se stěhovat nebo se rozhodnete pro dítě. První velká dohoda je, jestli budete hospodařit penězích s jednou částkou dohromady, nebo každý se svými. Jasná pravidla jsou důležitá, protože jinak má každý pocit, že dává víc. Jakub Říha doporučuje systém šesti účtů: jeden společný na domácnost, jeden společný spořicí a pak vlastní běžný účet pro každého partnera plus vlastní spořicí. „V penězích má být pořádek a přehled. Fungovat může i model,každý platí něco‘, pak ale musí být přesně dané, co to něco je - třeba on domácnost, ona jídlo,“ říká odborník. Partner se závazky by si je měl poplatit zvlášť. Do společného účtu s vámi byste pak každý měli vkládat určitou částku poměrnou vašim příjmům. Nejjednodušší je dělat to procentuálně, například každý odvést 50 % ze své mzdy do společné kasy, dalších 10 % na společné spoření nebo cíle, které jste si stanovili, a zbytek si nechat pro svoje vlastní potřeby, spoření a investice. „Když jsem šla na rodičovskou, měli jsme to tak, že po zaplacení partnerových závazků se všechny naše příjmy sečetly. Dvě třetiny šly do společného rozpočtu,“ vypráví osmatřicetiletá Hana. Z těchto peněz se platilo bydlení, energie, potraviny, hygiena i investice. Zbytek si pár rozdělil na utrácení v poměru 60:40 pro partnera, který dojížděl do práce, a tím pádem častěji chodil na obědy a podobně.

Na společný účet byste měli ukládat částku poměrnou ke svým příjmům například 50 procent. „Virtuální obálky na větší výdaje pomáhají odolat impulzivním nákupům.“ Jakub Říha, finanční poradce

Na každé koruně záleží

Tyto rozdělené peníze si pak Hana s partnerem ze společného účtu přeposlali na osobní účty. Dělali to proto, aby jeden neviděl druhému do toho, jak utrácí. Koneckonců, i ve vztahu máte nárok na soukromí. Právě tento management menších částek je podle Jakuba Říhy zásadní. Peněz nikdy není tolik, aby pokryly všechny cíle, proto musí mít každý pocit, že se mu ve vztahu dobře žije už teď - ať už peníze utratí za latte, nebo si je šetří na něco většího. Anebo klidně i na krize. Moje známá Lída si z těchto peněz třeba buduje i tzv. fuck-up fond - má ho tak dokonce pojmenovaný i ve své bance. Odkládá si na něj peníze pro případ, že by vztah nevyšel. „Chci mít možnost sbalit se a odejít. Tahle svoboda pro mě znamená víc než koupit si každý měsíc něco nového na sebe,“ říká.

Systém obálek

Další důležitá kapitola je plánovaní velkých výdajů. Začít byste měli tím, co za ně vlastně považujete. Pro někoho je to rekonstrukce, pro jiného dovolená nebo nové auto. Finanční poradce Jakub Říha používá na větší výdaje systém obálek. Pod jedním účtem si vytvoří virtuální obálky jako „Dolomity“, „Kolo“ nebo „Auto“ a do těchto virtuálních obálek posílá peníze, hned jakmile mu přijde výplata. „Finance jsou z 90 % o emocích a jen z 10 % o matematice. Obálky mi pomáhají odolat impulzivním nákupům, když na mě někde vyskočí pěkné tričko nebo zajímavá knížka,“ vysvětluje. A když se z „Dolomit“ nakonec stane nová myčka? To je v pořádku. Život se děje a priority se mění. Mimochodem od finančního poradce ještě jeden dobrý tip: čím méně máte k takovým účtům nebo obálkám appek v telefonu, tím lépe. Když musíte kvůli přesunu peněz zapnout počítač, často si to rozmyslíte a peníze opravdu zůstanou na ty Dolomity.

Jeho děti, naše děti

Náročnější jsou situace, když se překrývají partnerovy závazky s těmi vašimi - třeba dovolená, kam bere i své děti z předchozího vztahu. Ideální je domluvit se zase na poměru: náklady za své děti platí on, za vás a vaše společné děti společná kasa. A než vyrazíte, řekněte si, jak budete řešit peníze utracené na místě. Protože zmrzliny jsou „jenom zmrzky“, dokud se po příjezdu od moře neukáže, že jste za ně dali to vyhlédnuté kolo - a ládovaly se jimi hlavně jeho děti!
Kvůli finančním dohodám se samozřejmě nemusíte hned brát. U nesezdaných párů se peníze dají ošetřit třeba podílovým spoluvlastnictvím. To je ideální při větších investicích, kdy budete každý vlastnit přesně určený podíl - a nemusí to být 50/50. Kromě toho existuje také dohoda o správě společného majetku. Do ní si můžete nechat sepsat všechno to, o čem píšeme výše - kdo co platí a jak se vypořádáte, pokud se rozejdete.

A je to s dědictvím?

Velké téma je i dědictví. Pokud nejste manželé, ze zákona na partnerův majetek nedosáhnete. Pomůže závěť, kde se majetek odkáže konkrétně. Jinak vše připadne jeho dětem. Do právního ošetření spadají i bitcoin, zlato a akcie. A samozřejmě i méně příjemná stránka - dluhy. Dohodnout a písemně stvrdit se dají třeba i takové věci, jako že se nastěhujete do partnerova domu pořízeného na hypotéku a budete mu přispívat formou „nájemného". „Pro mě to byla lepší možnost než prodávat vlastní byt a kupovat něco společně. Partner má dítě z předchozího vztahu a denně vidím, jak snadno vztahy končí. Není to romantické řešení, ale je to prevence," říká sedmatřicetiletá Lucie. S partnerem mají domluvená i pravidla pro různé jiné situace - třeba kdyby ona chtěla pracovat z domova a zařídit si „u něj“ v domě kancelář (za poplatek, ale menší, než kolik stojí místo v coworkingu), jeden z nich si vzal sabbatical nebo přišel o práci. „Finanční jistota není jen o penězích, ale také o pocitu bezpečí a o tom, že umíme jeden druhého podpořit, když přijde krize,“ dodává finanční poradce Jakub Říha.

Zdroj: Jakub Říha z IQMoney Consulting