ALBERT ČERNÝ: Všechno hodně prožívám

 Vaše přítelkyně je modelka, vy hudebník – obojí se aktuálně dá dělat jen omezeně. Jak to zvládáte a jak obvykle trávíte čas?

Bára má momentálně modelingovou práci v Londýně, fotila pro French Connection a pak se hned chystá do Paříže. Takže jsem sám doma a čas dělím mezi pořad Tvoje tvář má známý hlas a nahrávací studio. Mám ho nedaleko našeho bytu na Vinohradech, v bývalém dabingovém studiu ve sklepě. Výhoda je, že se tam můžu stavit, kdykoli mám čas, klidně i pozdě večer. Mám tam kytary, klávesy, mikrofony, počítač – a na Vánoce jsem si udělal radost a koupil jsem si piano. Z druhé ruky, za patnáct tisíc, ale je to super. Nástroj člověka vždycky inspiruje víc než počítač.

Chodil jste na klavír do zušky?

No jasně, osm let. Ale bohužel jsem moc necvičil, mohl jsem tomu dávat víc. Zlom přišel až na gymplu, i když zpívat jsem začal už na polské základní škole v Třinci. Hráli jsme jazz, písničky od Macy Gray, zpíval jsem Summertime a tak. Někdy v té době jsem si uvědomil, že pro mě je leckdy složitější naučit se cizí písničku než napsat svoji, která se mi dobře zpívá a můžu se v ní víc projevit. Do toho jsem objevil kapelu Coldplay a v patnácti mě naši poslali do Anglie.

Anglie v patnácti – to musel být formativní zážitek.

To byl! Strávil jsem měsíc ve městě Ramsgate v hrabství Kent. Dodnes jsem za to našim vděčný, protože si uvědomuju, že to muselo stát spoustu peněz. Ale je to asi ta nejlepší věc, co se vám může v tomto věku stát. Byl jsem tam vesměs sám, takže jsem měl příležitost seznámit se se studenty z různých zemí. Taky jsem tam skládal první anglické básničky a jeden učitel, rodilý mluvčí, mi je vždycky opravil a něco mi k nim napsal. To mě hodně povzbudilo. Pamatuju si, jak jsem chodil na borůvkové muffiny z automatu a za drobné, které mi zbyly, jsem si z jukeboxu pouštěl Coldplay. Pak jsem se vrátil a založili jsme Charlie Straight.

V patnácti jste psal básničky v angličtině?

To i dřív! Moc mě to bavilo. Koupil jsem si poměrně náročnou sbírku anglické poezie, která se ani nerýmovala, a z té jsem se učil jejich fráze a různě se inspiroval.

Ve kterých jazycích tedy píšete?

Pokud jde o muziku, tak anglicky, česky a někdy taky...

...CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V KVĚTNOVÉ MARIANNE.

Aktuální číslo Marianne v digitální podobě koupíte ZDE.

Předplatné Marianne nebo jednotlivá čísla s poštovným zdarma pořídíte ZDE.