V Tančícím domě je velká retrospektivní výstava Bořka Šípka. Stojí za návštěvu, uvidíte na ní stěžejní díla za posledních dvacet let i ze začátku jeho tvorby. Uznávaného architekta a designéra, který se věnuje hlavně skleněným plastikám a architektonickým projektům, jsme se zeptali, co má a nemá rád.
Co mám rád: Neumím jednoznačně vypíchnout, co mám na světě nejraději. Nejvíc ze všeho ale miluji harmonii a také věřím tomu, že je důležité obklopovat se krásnými věcmi.
Gastronomii
Jednou z mých velkých lásek je určitě jídlo. Láska k vaření se u mě postupně vyvíjela již odmalička a hlavně cestováním. Vařím často, skoro každý den, a beru to jako určitý způsob meditace. Často nakoupím, navařím a až pak hledám, kdo by to snědl. Nikdy jsem nevařil podle receptů, v kuchyni improvizuji. Při cestách po exotických zemích jsem vždy nad talířem přemýšlel o složení pokrmu a analyzoval jednotlivé chuti, tak jsem se učil vařit. Díky vaření zažívám úžasné kreativní chvíle, během nichž úplně zapomenu na všechno ostatní.
Ženy
První, po čem koukám, jsou ruce. Z nich se dá dokonale odečíst, jaký člověk je. A co mám ještě rád? Když odpovím chlapsky, tak nohy, jsem ‚spodňák'. Na ženách mě samozřejmě okouzluje i erotika, ale ne ve smyslu sexu, spíše ve smyslu pocitů. Když vidím nějakou zajímavou ženu, prostě mě ‚to' chytne. Ne v hlavě, ale někde dole, v břiše. Ale hlavně mě na ženách fascinuje, že jsou jiné než muži. I když to občas vede k problémům... Obecně mám rád emancipované ženy, nesnáším, když jsou na mužích závislé. Na druhou stranu je mi příjemné, když se žena o muže stará.
Módu
Mám rád módu, i když to na mně asi není moc vidět. Fascinuje mě hlavně její rychlost, oproti vývoji architektury, kdy jedna epocha trvá několik desetiletí, se móda proměňuje několikrát do roka. Díky tomu člověk dostává neustále nové impulzy. Mám mezi módními návrháři spoustu kamarádů, hlavně v Japonsku. Japonská móda je podle mě nejlepší na světě, tvůrci si vyvíjejí i vlastní textilie a výsledek je pak dokonale celistvý. Párkrát jsem dokonce s navrhováním oděvů koketoval, ale nemám ambice se módě věnovat profesionálně, k tomu bych potřeboval spoustu jiných vědomostí. To bych spíš mohl být stylista.
Co nemám rád: K tomu, co miluji, se sice nedokážu jednoznačně vyjádřit, ale to, co nemám rád, vím naprosto přesně.
Blbost, netoleranci a povrchnost
Nemám rád blbost. A že je jí kolem mě hodně! Nic nedává větší pocit nekonečnosti než blbost, a bojovat proti ní je navíc nemožné. Vadí mi také chybějící tolerance a povrchnost.
Naleštěná auta
Rychlé vozy mě nezajímají. Auto mám, ale beru ho jen jako pracovní instrument. Styděl bych se sednout si za volant ferrari, i když jsem rád, že takové modely existují. Mám pocit, že naleštěnými drahými auty člověk nahrazuje něco, co jeho osobnosti chybí.
Čokoládu
V životě jsem ji nejedl! Jako malé dítě jsem měl podváhu, byl jsem v ozdravovně, kde mi nalili kakao se škraloupem, a od té doby vůni čokolády nemohu ani cítit, je to snad jediné jídlo, které nejím. Nelákají mě ani sladké pokrmy, ani příliš sladké ženy.
.jpg)
