Přejít k hlavnímu obsahu
Rozhovory

Rozhovor s Tadeášem Kulou: O Reknihách a lásce ke čtení

Info ikona
Tadeáš Kula

Udržitelné knihkupectví Reknihy vzniklo v roce 2019. V jeho čele stojí úspěšný podnikatel Tadeáš Kula, který se ve věku pouhých 24 let zapsal na prestižní seznam osobností 30 pod 30 časopisu Forbes. Kdo je Tadeáš Kula, v čem spočívá přínos Reknih a jaké jsou jeho osobní tipy na čtení?

Veronika Lechnerová | 16. 03. 2022

Reknihy jsou označovány jako udržitelné knihkupectví. Co pro vás vlastně znamená myšlenka udržitelného čtení?

Pro nás je udržitelné čtení v první řadě takové, které nezatěžuje přírodu. Na tisk každé knihy je potřeba opravdu hodně vody a dřeva. Přitom většinou si projde jedním přečtením, a potom zůstane ležet v knihovně, a to je strašná škoda. V Reknihách je naším cílem, aby co největší počet knih maximálně naplnil svůj potenciál a zdroje využité na jejich výrobu tak nepřišly na zmar. Jednoduše chceme ukázat, že i při čtení můžeme být ohleduplní k přírodě.

Kdy vznikl nápad na Reknihy a co mu předcházelo?

Nápad na Reknihy přišel v roce 2019. Částečně tomu přecházel můj přechod na minimalismus. Nevlastnil jsem už skoro nic, ale knihy byly stále to jediné, k čemu jsem měl citový vztah. Ve finále jsem se rozhodl, že chci, aby z nich měl radost také někdo jiný a že je pošlu dál. Jenže žádný způsob, který se nabízel, mi nevyhovoval. Ať už proto, že to bylo časově náročné nebo za knihy v perfektním stavu člověk dostane málo peněz. A tak se zrodil nápad na Reknihy. Službu, kterou jsem chtěl udělat co nejjednodušší, ale zároveň nejvýhodnější pro všechny čtenáře.

V čem se Reknihy liší od klasického antikvariátu a jak to u vás vlastně funguje?

Celé to funguje úplně jednoduše. Když se čtenář rozhodne využít Reknihy a poslat své knihy dál, nafotí vybrané tituly a pošle je k nám ke schválení. Náš tým potom vybere ty, které lze prodat. Potom už je stačí jen zabalit a doručit na adresu některého ze sběrných míst. Ve chvíli, kdy se kniha prodá, do 14 dní přistane na čtenářském profilu 50 % z ceny, za kterou se prodala. Peníze potom můžete využít na nákup další literatury nebo na podporu dobročinné organizace zabývající se ekologií. Zároveň je ale důležité dodat, a tím se vlastně zásadně lišíme od antikvariátů, že Reknihy prodávají tituly jen v perfektním stavu a nanejvýš dvacet let staré. Nákup potom funguje obdobně jako v klasických e-shopech.

Jaký je váš osobní vztah ke knihám?

Knihy miluju! I když v současnosti nemám na čtení tolik času, snažím se si na ně vyhradit nějaký čas. Nejčastěji potom sáhnu po sebevzdělávací literatuře. Zároveň chci vlastnit co nejméně věcí, a tak mě baví knihy posílat dál a sdílet je s dalšími čtenáři. Jednu dobu jsem zkoušel také e-knihy, ale prostě mi chyběla vůně papíru a šustění stránek.

A vaše nejoblíbenější kniha?

Z těch posledních, co jsem četl, je to určitě titul Homo Deus, jejímž autorem je Yuval Noah Harari. Ovšem výborná je celá série a určitě bych ji doporučil každému.

Co byste poradil lidem, kteří mají chuť číst, ale neví, kde začít?

Obecně bych určitě řekl, že důležité je prostě začít. A vlastně to neplatí jen při čtení. Klidně lze číst třeba jednu stránku denně, ale důležité je udělat si návyk. Dalším tipem bych chtěl možná i trochu na všechny apelovat. Pojďme hromadně zvednout hlavy od obrazovek a chvíle čekání nebo cesty hromadnou dopravou vyplnit čtením. Myslím, že zejména mezi mladými lidmi by se čtení měla přikládat větší důležitost. A určitě není špatné začít s audioknihami. Pro spoustu lidí je to jednodušší, a navíc u toho mohou dělat další věci. Anebo si čas na čtení rovnou zarezervujte v kalendáři. Další hromadu tipů pro nové i zkušené čtenáře potom najdete na našich sociálních sítích, včetně tipů na konkrétní tituly.

Chystáte se někdy napsat svou vlastní knihu?

Myslím, že asi každý někdy přemýšlel nad tím, že by napsal knihu. Jde ale o to, zda má člověk publiku co předat a sdělit, zda kniha někoho namotivuje nebo pobaví. V tomhle bodě zatím ale opravdu nejsem (smích)

Co vám v poslední době dělá největší radost?

Musím říct, že mi v posledních týdnech udělalo radost, jak rychle se celá Evropa dokázala semknout a enormní zájem o pomoc ze strany Čechů a České republiky. Na druhou stranu celá situace mě strašně mrzí a byl bych radši, kdyby taková pomoc vůbec nebyla potřeba. Kdyby se takové věci vůbec neděly.