Žijete s partnerem na hromádce? A vážně dobrovolně?

Není v dnešní době svatba přežitek?  Psycholožka Laura Janáčková z Institutu partnerských vztahů mi řekla, že to je blbost. "Svatba není přežitek. Je to důležité pouto, mnohem důležitější pro ženu. Muži se svatby obávají a nechtějí se ženit většinou z důvodů, že nechtějí přijímat odpovědnost, jsou pohodlní a svým způsobem sobečtí. A vlastně si ani nedovedou představit, že budou s jednou ženou po zbytek života. Žení se ze zamilovanosti anebo proto, že mají děti a chtějí i potomky zastřešit v rodině. Tradiční rodina vymizela, zvlášť dnes, když se rozvádí každé druhé manželství. Muži pak mají strach se zavazovat."

Kde jsou tradiční role muže a ženy?
Odkládání takových významných životních kroků je fenoménem dnešní doby. Všimla si toho i jedna naše čtenářka. "Je to neuvěřitelné, jak se jinak inteligentní a emancipované ženy dokáží vzdát zodpovědnosti za svůj život a mnohdy tak promarní nejlepší roky svého života třeba čekáním na onu středověkou frázi "Vezmeš si mě"? Holky, jestli chceme, aby nevymřela další generace, která by nám měla přispívat na důchod, tak bychom neměla sedět u krbu jako nesamostatná popelka a převzít roli šéfky svého života kompletně," napsala Lucia.

Svoboda se přeceňuje
I sociolog Ivo Možný zpozoroval fenomén odkládání svatby a založení rodiny. Jeho osobní výzkumy ukazují, že problém spočívá v mužích.

Čím je to způsobeno?
To víte, muži. Myslím, že pro ženy je stále obtížnější se v nich vyznat. Leč mohou si za to samy. Nejprve jim namluvily, že se bez nich parádně obejdou. Pánům se to velmi zalíbilo, a teď se tomu ženské diví a nechápou. Když mají ženské stále častěji potíž vyznat se v mužích, kteří jsou a vždycky byli jednodušší polovinou lidstva, jak by se pak mohly vyznat samy v sobě?

Proč necháváme zásadní životní rozhodnutí de facto na mužích? Proč čekáme, až nás požádá o roku, čekáme, až sám začne mluvit o dítěti...
Protože samy nevíte, co vlastně chcete. Ale znám výjimky! To je pak nádhera.

Není mužské otálení způsobeno tím, že všechno dostanou i bez sňatku?
S tím už co naděláte, dámy. V mé generaci jsme ještě nevěděli, že "holky to chtějí také". Jakmile se to už jednou prolátlo - inu, král je nahý.

Souvisí to s určitou touhou po svobodě?
Přeceněná hodnota svobody je nemocí západní civilizace. A také její největší iluzí.

Chlapi, na co čekáte?
Zeptali jsme se několika mužů, kteří mají dlouholeté partnerky, proč se zatím neoženili:

David, 33 let (vztah 6 let)
Řekl bych, že dřív to bylo hlavně kvůli tomu, že se dávali dohromady majetky rodin a z náboženských důvodů. Ani jedno není můj případ. Myslím, že mohu s někým být stejně plnohodnotně i bez toho, že mě nějaký jouda řekne: "Mějte se rádi a tady se podepište". V každém případě pro tu párty s kamarádama to určitě stojí za to, a to bude i můj případ. Už se těším. Asi ještě nenastal ten správný čas.

Tomáš, 38 let (vztah 10 let)
Protože jsem přesvědčený o tom, že zásadnější je pro chytrou ženu-partnerku (což já mám), aby nejprve fungovala domácnost a provedly se nezbytné investice do jejího provozu, v našem případě rekonstrukce. Aby se tak nějak zútulnila a lidé měli chuť v ní společně existovat a žít. A to stojí prachy. Takže nejprve útulný domov a klidně potomek, teprve pak svatba, kde člověk za pár hodin vytopí zpravidla osmdesát až sto padesát tisíc jen proto, že řekne "ano" a podepíše nějakej úřední papír. Až na tohle rozšafné vyhazování peněz budu mít, rád je obratem vyhodím...

Standa, 39 let (vztah 5 let)
Proč jsem se neoženil? Vzal jsem to za druhý konec, s partnerkou máme tříletou dceru. Svatba mi nikdy nepřišla nějak podstatná, neberu ji jako důležitou věc. Ale asi se ožením, tuším, že partnerka by byla ráda. Jen si chci na svatbu ušetřit sám, nerad bych si půjčoval třeba od rodičů, a zatím každý rok ty peníze rozfofrujeme za něco jiného.