Becherovka? Rodinné karlovarské stříbro z bylinek

Když karlovarský drogista a experimentátor Josef Vitus Becher roku 1807 vyrobil bylinný likér podle receptu, který mu daroval Christian Frobrig, anglický osobní lékař zdejšího prominentního lázeňského hosta knížete Friedricha von Plettenberga, nazval ho English BItter a prodával ho ve svém krámku U Tří skřivanů.

Lahodné kapky

Tento likér se užíval po kapkách a u lázeňských pacientů, mezi které patřil také slavný Goethe, se těšil větší oblibě než klasické byliny či žaludeční diety. Faktickým zakladatelem rodinného byznysu se však stal až Josefův syn Jan. Výrobu hořkosladkého likéru zmnohonásobil, postavil novou továrnu a zplodil tři syny – dědice. Jeho podpis stvrzující kvalitu dodnes najdete na každé láhvi Becherovky, jejíž barva a tvar jsou také rodinným výtvorem – navrhl ji Janův  švagr Karel Laube. Díky podnikatelskému duchu Jana Bechera se likér záhy vydal také do světa. Nejprve do Evropy a po zrušení prohibice roku 1934 také do Spojených států. 

Bouřlivá historie

Když po Janovi převzal na třicet let rodinné žezlo jeho syn Gustav, Becherovka se již těšila velké mezinárodní oblibě. Kromě toho, že s ní zmírňovali žaludeční obtíže cestujících na mezinárodních plavbách, z polní placatky s víčkem s funkcí sklenky ji popíjeli vojáci v zákopech 1. světové války... Poslední pokračovatelkou rodu Becherů se stala v roce 1941 Gustavova praneteř Hedda, která jako jediná žena znala tajemství výroby Becherovky a uměla míchat unikátní bylinnou směs. Než byla po válce odsunuta, byla donucena vydat rodinný poklad – původní, ručně psanou recepturu na Becherovku z pera Frobrigova. Poválečná historie tohoto likéru byla na dlouhá čtyři desetiletí spojená se jménem Václav Lupínek, který pomohl Becherovce přežít kritické období do konce 60. let a poté jeho syna, který ji vedl až do privatizace. Až si zase nalijete do sklenky žlutý hořkosladký likér, vychutnejte si také jeho příběh. Podrobnou historii najdete na Becherovka.com