Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Cestování

Cestování (nejen) pro samotáře: Na samotě u poustevníka

Info ikona
Cestování: Poustevny

Končící zima svádí k rozjímání a toulkám ztichlou zimní krajinou. Rozloučit se se sněhem. Zkuste se vydat na pouť po místech, kde v meditaci, osamocení a odříkání našli svůj vnitřní klid zbožní poustevníci i další podivínští samotáři.

Jana Kantorová | 12. 03. 2023

TEXT: LIBOR HRUŠKA

Beskydské sedlo Pustevny patří mezi nejnavštěvovanější cíle v našich horách. V dávnější minulosti – jak naznačuje i sám název – tomu ale bylo jinak. Liduprázdná krajina nad Frenštátem se kdysi zalíbila zádumčivým samotářům, kteří tu měli božský klid na rozjímání. Posledním z dlouhé řady beskydských poustevníků byl jistý Felix, který tu žil koncem 18. století. Na sklonku života chodil krajem s oslem a žil z milodarů. V jeho obydlí pod tzv. Stupni údajně zbyl na skle malovaný obrázek Panny Marie, později zavěšený na velký buk. Lidé se k němu chodili modlit a ještě před sto lety turisté okukovali i alej stromů, již Felix vysadil.

Galerie: Cestování po poustevnách

Kam ještě vyrazit 

Pustevny však nejsou jediným místem, kam se lze vydat na zimní výšlap po stopách známých poustevníků. A ani jediným, které bylo na počest svých někdejších obyvatel pojmenováno. Ve Šluknovském výběžku se nalézá městečko Dolní Poustevna, v Krušných horách Poustevnické skály a ve Sloupu u České Lípy zase pískovcové skalisko zvané Poustevnický kámen. Ve sloupském skalním hradě se poustevníci usadili koncem 17. století a vydrželi tam více než století. Za tu dobu zcela přestavěli středověké ruiny k obrazu svému – postupně do měkké pískovcové skály vysekali mnoho místností, kapli a další prostory. Za vlády císaře Josefa II. dopadly na všechny poustevníky církevní reformy osvíceného panovníka, tudíž bohabojní muži museli opustit i Sloup. Jednoho, pravda dnes poněkud zkamenělého, tu lze ještě dnes potkat – vousatého muže v řeholním rouše, jak pozoruje dalekohledem okolí. Zajímavá socha znázorňuje sloupského rodáka Samuela Görnera, který vyráběl brýle, dalekohledy a další optické pomůcky. Nejprve si na dohled od hradu vyhloubil jeskyni, jíž se říká Samuelova, později se přestěhoval nahoru na hrad. 

Mohlo by se vám líbit

Šlechtické soupeření

Hned dvě bývalé poustevny jsou skryté v lesích u Lysé nad Labem. Jedna z nich stojí přímo u železniční trati do Čelákovic, takže si ji člověk může prohlédnout rovnou z vlaku. Ne náhodou byly postaveny na někdejším panství extravagantního barokního kavalíra Františka Antonína Šporka. Po třicetileté válce se totiž z poustevnictví stala módní věc a šlechtici se předháněli, kdo na svých pozemcích založí více romantických pousteven. Za vítěze pomyslné soutěže lze označit právě Šporka, který nechal poustevny budovat i na dalších svých panstvích. Paradoxem je, že tyto stavby v dobách své největší slávy nevznikaly daleko od civilizace, ale na místech dobře dostupných. Obývali je vrchnostenští zaměstnanci, kteří se při honech či jiných kratochvílích starali o zábavu hostů. Ke zbožným asketům měli daleko, někteří se v poustevnách ukrývali před spravedlností. Proto se majitelé občas spokojili se sochou poustevníka. Kupříkladu v Praze na Cibulce byla dokonce mechanická – když návštěvník šlápl na práh, poustevník se vztyčil a požehnal mu. Socha se sice už dávno ztratila, ale poustevna stojí dodnes. 

Mohlo by se vám líbit
Zdroj článku