Taky jste vždycky toužili aspoň jednou přespat v opravdové roubené chaloupce? Zkuste to! Objevili jsme jednu, která ani po rekonstrukci neztratila svůj půvab.
TEXT: Pavlína Blahotová
Truskavna, vesnice v srdci kokořínských lesů, dostala svůj název buď podle citoslovce praskání, nebo podle třešní chrupek. Jisté však je, že vesnička existovala už v druhé polovině 14. století. Planina nad skalnatým údolím poskytovala dostatek hospodářské půdy, kterou se osadníci naučili i dobře využívat. Zdejší usedlosti tak dodnes nesou znaky dobře založených hospodářských stavení se stodolami, průjezdy na pozemky a souvisejícími vozovými cestami, vedoucími do údolí.
Zajímavost:
Sluncem provoněné starobylé trámy dávají od jara do podzimu zdejšímu bydlení neopakovatelnou vůni. A pocit, že stejných dveří a stejného zábradlí se dotýkaly ruce už před několika staletími, s vámi dokáže neuvěřitelně zatočit. Uvědomíte si, jak rychle běží čas a jak je důležité zabývat se jen tím, co má opravdu smysl.
Život tu nebyl nikdy jednoduchý. Když pomineme drsné přírodní podmínky, tak se tu ještě čas od času přehnala loupežná výprava (Petrovští pocházejí nedaleko odtud) nebo válka. A když třicetiletá, tak od začátku do konce a se spoustou uprchlíků poschovávaných v místních jeskyních.
Pískovcové podloží a hluboké lesy však daly zdejším obyvatelům do vínku dokonalý stavební materiál, díky němuž nám dodnes zůstala zachovaná kvalitní, funkční, a hlavně taky krásná venkovská stavení. Stačí, abyste jako turisté prošli několik zdejších tras, a jste do zdejšího kraje zamilovaní ještě dřív, než navštívíte hrad Kokořín nebo nedalekou Housku.
Zajímavost:
Roubenky s pavlačí jsou pro Kokořínsko typické, ale podobné najdete i na nově postavených domech. V kraji, kde většina obyvatel obývá vlhká a stinná údolí, v nichž se dlouho drží zima a i přes léto hodně prší, fungují pavlače jako ideální prostory například pro sušení prádla.
Penzion Roubenka si vaši pozornost zaslouží hned z několika důvodů. Dochovaná uzavřená dispozice hospodářského dvora je unikátním dokladem důmyslnosti venkovského stavitelství. Citlivá rekonstrukce stavby zachovala všechny autentické prvky, s nimiž se přenesete do dávno minulých časů, ale nikoli s pocitem návštěvy skanzenu. Dům totiž stále slouží lidem, kteří v něm i nyní hospodaří a žijí – kromě pokojů pro hosty a restaurace tu najdete i zabydlené králíkárny a kozí chlívek.
Důkaz, že se tu všem dobře daří, je jednoznačný – penzion už žije ze stálých hostů. Jak říká místní správce Tomáš Masarik: „Přijedou poprvé, jsou v šoku, že na ně nikdo nespěchá, pak se tu zasnoubí, pak vezmou, přijedou s prvním dítětem…“ Místní lidé v Roubence pracují, jiní se na jejím chodu podílejí řemeslně, dodávají sem domácí koláčky anebo tu slaví loveckou sezonu – tak by mělo vypadat srdce každé vesnice, co myslíte?
Venkov a styl
