Wardův skleník aneb zahrada v lahvi: Půvabný mikrosvět i pro zaneprázdněné milovníky rostlin

Myšlenka zahrady v lahvi sahá až do 19. století, k anglickému lékaři Nathanielu Bagshawovi Wardovi. Někdy kolem roku 1829 Ward ve svém zájmu o entomologii umístil kuklu můry do „přirozeného prostředí“ v uzavřené nádobě. Historie jasně nezaznamenává osud můry, ale po nějaké době si doktor Ward všiml, že se v půdě u dna nádoby začalo vyvíjet kapradí a trochu trávy. Jeho zvědavost, jak dlouho mohou kapradiny přežít v tomto chráněném prostředí, vedla k jednomu z nejdůležitějších botanických (ale i ekonomických) objevů viktoriánské doby. Pěstování rostlin, a dokonce i přeprava rostlin pod sklem, nebylo nic nového, ale Wardův systém těsně uzavřeného prostředí, udržovaného nezávisle na okolních atmosférických podmínkách, byl vědeckým průlomem. V červenci 1833 Ward provedl svůj první velký experiment odesláním dvou na zakázku vyrobených „florarií“ s množstvím původních britských kapradin a trav do Sydney v Austrálii. Po šesti měsících na volném moři dorazily rostliny do přístavu v Sydney všechny živé a prosperující. Mnoho pokojových rostlin, které dnes známe, se do Evropy poprvé dostalo díky skleněným „Wardovým skříňkám“.

Wardův skleník nebo otevřenou nádobu? Záleží na druhu rostlin

Při pěstování ve „Wardově skleníku“ se rostliny umístí do skleněné nádoby, která se po výsadbě vzduchotěsně uzavře. V dokonalém malém ekosystému funguje mikroklima, ve kterém je voda udržována v oběhu prostřednictvím odpařování. Tento uzavřený systém, tzv. hermesféra, nevyžaduje žádnou údržbu, a to často i po mnoho let. Pokud chcete tento typ floraria, je potřeba volit adekvátní rostliny, ideálně tropické. Jestliže dáte přednost sukulentům, vyberte raději otevřenou nádobu. Vzhled nádoby záleží plně na vás a na budoucím stanovišti „zahrádky“ - můžete ji mít někde postavenou, ale také zavěšenou na stěně nebo ve vzduchu.  Ať už se rozhodnete pro florarium zavřené nebo otevřené, je v každém případě zapotřebí dostatečně prostorná skleněná nádoba. Hodí se i dóza na cukroví nebo zavařovací sklenice. Nápadité základy na zahrady ve skle dnes ovšem běžně najdete také v hobby marketech.  Nádoba s velkým otvorem samozřejmě usnadňuje ruční vkládání substrátu a rostlin. S lahvemi nebo jinými nádobami s malým otvorem nebo hrdlem je to složitější. Zde je nutné použít i různé domácí „zlepšováky“, jako třeba dřevěné násady, na které lze přivázat lžíci nebo vidličku.

Důležitý je výběr rostlin i substrátu

V závislosti na skupině rostlin vyberte ideální substrát. Pro sukulenty je nejlepší použít kaktusovou půdu, protože zadržuje méně vody. Takzvané epifyty (např. tilandsie) rostou bez substrátu, zatímco mini orchideje se cítí nejpohodlněji v borové nebo jedlové kůře. Pro tropické rostliny je vhodná směs nepříliš výživné zeminy smíchaná se substrátem pro orchideje. Co se týče výběru rostlin, v podstatě se nekladou meze fantazii. Je ale důležité, aby velikost rostlin odpovídala zvolenému sklu. Všechny rostliny, které budou žít pohromadě, by navíc měly mít stejné nároky na substrát, na vlhkost i umístění. A neměly by růst příliš rychle. Jak už bylo řečeno, v první řadě je důležité zvážit, zda chcete zahradu osázet rostlinami tropickými nebo sukulentními (jako je například netřesk). Sukulenty by měly být umístěny v otevřených nádobách, protože tropické klima v lahvích pro ně může být příliš vlhké. Do tropické lahvové zahrádky se skvěle hodí kapradiny, pepřinec trpasličí, popínavý fíkus či fitónie s pestrými listy. Různé výšky růstu zajišťují atraktivní celkový obraz.

Výsadba lahvové zahrady: Jak na to

Před výsadbou opláchněte skleněnou nádobu horkou vodou, abyste zlikvidovali případné patogeny, které by mohly rostlinám ublížit. Jako spodní vrstvu přidejte dva až tři centimetry vysokou drenáž, například křemenný štěrk nebo keramzit. Tato drenážní vrstva zajišťuje, že kořeny rostlin nestojí ve vodě. Následně přidejte substrát a trochu jej přitlačte. Pak můžete rostliny zasadit. Tip: Chcete-li naplnit sklenice s úzkými otvory, můžete použít roli kuchyňského papíru jako trychtýře, kterým nasypete drenáž a substrát. Hotovou zahradu ve skle je nejlepší umístit na světlé místo, ale ne na přímé slunce. Pokud by nádoba byla příliš dlouho na slunci, přehřátí by rostliny poškodilo. Váš nový zelený mikrokosmos může zdobit i konferenční nebo jídelní stůl místo klasické vázy. Může ale ozvláštnit i stěny nebo se prostě „vznášet“ zavěšený v prostoru. Dodatečné dekorativní prvky, jako je mech, mušle, kůra nebo dokonce LED osvětlení, dělají ze zahrady s lahvemi opravdový pohádkový výjev.

Jak je to se zaléváním zahrádek ve skle?

Po výsadbě navlhčete substrát ve florariu pomocí rozprašovače. Na dně by neměla zůstávat kaluž vody. U otevřených nádob obvykle postačí rosit rostliny každé dva až tři týdny. Při použití uzavřených nádob nejprve zkontrolujte, zda uvnitř po stěnách nestéká voda. V tomto případě je v lahvi příliš mnoho vody a víčko musíte na chvíli odstranit. Přiliš orosené sklo stačí opatrně otřít dlouhou pinzetou s papírovou utěrkou. Pokud rostliny vadnou, trochu vody přidejte. Vnitřek se může občas trochu zamlžit, ale měl by během dne opět vyschnout. Zpočátku prostě musíte hledat správnou rovnováhu vlhkosti. Jakmile ji najdete, již nádobu neotevírejte. Tip: Pokud chcete mít silnou ochranu proti hnilobě, do uzavřených lahvových zahrad můžete pořídit chvostoskoky. Tyto milimetrové drobné půdní organismy účinně odstraňují organické zbytky.