Pochází z nadmořských výšek od tisíce metrů výš v horských oblastech jižní Evropy, ale už dlouhá staletí roste po celém kontinentu. Netřesk střešní, běžná ozdoba zahrad. Méně známé jsou jeho léčivé vlastnosti, právem přirovnávané k účinkům aloe vera.
Latinský název Sempervivum tectorum tvoří slova semper (vždy), vivum (žije) a tectum (střecha). Prostě rostlina „věčně žijící na střechách“. Je známá již od starověku a zejména Římané ji považovali za posvátnou. Věřilo se, že netřesk rostoucí střechách chrání domy před blesky (odtud také jeho český název), bouřkami a magií a zajišťuje pohodu obyvatel domu. Římané byli také přesvědčeni, že šťáva z rostliny ochrání úrodu před útoky housenek. V lidovém léčitelství se netřesk odjakživa používal proti mozolům, popáleninám, bodnutí hmyzem a hemoroidům, ale také na ušní a oční choroby, opary a vředy.
Netřesk střešní je vytrvalá dužnatá bylina s růžicí přízemních listů. Tato „skalní růže“ vytváří husté porosty a je mrazuvzdorná. První pomoc u ní tedy najdeme po celý rok, dokonce i pod sněhem. K léčebným účelům se používají čerstvé listy nebo samotná šťáva z listů, která obsahuje chladivé a stahující látky a je velmi účinná při hojení. Rozdrcené listy se přikládají na krvácející rány a popáleniny, podrážděnou pokožku nebo bodnutí hmyzem. Přikládají se i na kuří oka a další zánětlivá onemocnění kůže včetně oparů. Velmi účinnou pomocí jsou také při zánětech nehtového lůžka, ale například i na poprakané lokty nebo paty.
Netřesk je také pověstný svou silou proti bolestem v uších. Není bez zajímavosti, že lidová řečtina má pro tuto rostlinu název „otochorto“, což je doslova „ušní tráva“. Některé zdroje doporučují vymačkat šťávu z listu na vatu a ucho opatrně vytřít, popřípadě vatu do ucha vložit a nechat působit, a to i po několik hodin. Podle dalších rad je nejlepší použít šťávu přímo jako ušní kapky. „Někdo mi to kdysi poradil a opravdu jsem několikrát netřeskem zachránil své dítě před pícháním uší,“ říká otec desetiletého syna Jan Černý, „jsem sice chemik, ale na bylinky nedám dopustit.“ Přidává radu pro získávání šťávy z listů: „Používám mačkátko na česnek, vystlané kouskem jemného plátýnka. A aplikuji tak dvě kapky přímo do ucha. Účinkuje opravdu rychle.“
Netřesk střešní je ke všem svým léčivým vlastnostem navíc cenově dostupný, atraktivní a velmi nenáročný na pěstování. Daří se mu i tam, kde by se uchytil málokterý jiný rostlinný druh. Hodí se na skalky, terasy, zídky i mezi kameny. Pokud má dostatek místa, vytvoří hustý kobercovitý porost, ale stejně dobře se dá pěstovat jako dekorace v miskách. Potřebuje pouze velmi mizivé množství vláhy a nevadí mu ani největší nápor slunce a horka. Netrpí chorobami ani škůdci, pouze přílišné vlhko, stín a nadbytek živin se projeví nedobarvením listů, v horším případě může rostliny napadnout hniloba.
