Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Venkov & styl

Opravdový domov je tam, kde je všem dobře

Info ikona
Chalupa v podještědí

Zpomalit, načerpat šíly a dýchat čerstvý vzduch zatoužila před patnácti lety Lenka Šubrtová. Po krátké etapě bydlení mimo Prahu se vrátila zpět do velkoměsta, ale pocit, že má vedle sebe přírodu, jí scházel. Začala proto hledat chalupu v okolí Prahy, ve které by mohla trvale žít.

Eva Všetíčková | 29. 09. 2022

To se jí bohužel nepodařilo, protože jednak ceny nemovitostí byly už tehdy příliš vysoké, ale také proto, že jedním z jejích přání bylo, aby dojezdová vzdálenost z domova zabrala maximálně jednu hodinu. Lenka ale  Praze pracuje v oboru, který je vázaný na město a zároveň miluje umění, bytový design a taky cestování. Nakonec koupila roubenou chalupu v Podještědí.

Galerie: Chalupa v Podještědí

Splněný sen

Roubenka postavená koncem 19. století, původně sloužila jako lovecká chata. Až později k ní přibyla hospodářská část. Chalupa byla zvenčí zachovalá, její interiér však chtěla Lenka proměnit v moderní funkční bydlení, které by zároveň ctilo historii a neztratilo půvab starých časů. Nebylo to ale jen tak. Roubenku na kopci prodávala starší dáma, Angličanka. Její český manžel odsud původně pocházel, ale po společném přestěhování za kanál La Manche už sem jezdívali jen sporadicky, většinou na léto, a aby opravili to nejnutnější. Když paní Doreen ovdověla, rozhodla se dům prodat. Chalupu měl v hledáčku ale ještě další zájemce, a když Lenka při prohlídce viděla překrásný výhled, který se z ní otevíral do širého kraje v údolí, bylo jí jasné, že jako druhá v pořadí nemá šanci nemovitost získat. Jaké však bylo její překvapení, když se jí za dva měsíce ozvali z realitky s tím, že předchozí zájemce od koupi odstoupil a jestli tedy její zájem stále trvá. "Za další dva měsíce už jsem jela do Podještědí v autě po střechu naplněném tím nejnutnějším vybavením," popisuje tehdejší situaci Lenka. 

Info ikona
Lenka Šubrtová před svou chalupou

Strasti a slasti rekonstrukce

Ukázalo se však, že z chalupy je sice překrásný výhled do údolí, pro cokoli dalšího, rekonstrukcí počínaje, to je však velmi nepraktické. A navíc k domu, který stojí v příkrém svahu, nevede příjezdová cesta. Cihly a další stavební materiál, který byl při rekonstrukci potřeba, sem proto musely putovat po pohyblivém pásu. Během proměny přišla jako první na řadu světnice, aby bylo během přestavby kde přespávat. Chalupa se pak musela vyheverovat, protože se ukázalo, že pod obložením se skrývají shnilé trámy. Aby mohla vzniknout koupelna, která tu dosud nebyla, část vstupní chodby bylo potřeba schovat za sádrokarton. Práce bylo spousta, ale Lenka potřebovala co nejdřív bydlet. Poté, co chalupu získala, si začala zároveň dopisovat s původní majitelkou. Posílala jí fotodokumentaci proměny a taky jeden hotový poklad, na který při rekonstrukci narazila – fotky obou manželů s princem Charlesem. Doreen jí zase na oplátku v dopisech  líčila, co všechno v podještědské vesničce zažívali. Například jak sem pravidelně jezdili linkovým autobusem a pak postupně všechny tašky vynášelí do strmého svahu. A také jak si později pořídili trabanta a manžel se s ním rozhodl dojet až k chalupě. Sjet k ní šlo, ale vyjet už ne, takže museli počkat do jara, kdy bakelitové autíčko rozebrali a po částech odnosili na silnici.

Info ikona
Kuchyně v anglickém venkovském stylu

Z koníčka téměř profese

Proměna nakonec stála spoustu peněz i úsilí a jak Lenka sama říká, dnes už by byla radikálnější a vytvořila uvnitř mnohem modernější prostor.  S rekonstrukcí byla však nakonec natolik úspěšná, že na naléhání přátel se po této zkušenosti rekonstrukcím chalup na klíč občas věnuje nejen jako svému koníčku. "Jedno bych však v té svojí nezměnila za nic na svěvtě, a to kryté posezení s výhledem do kraje v dřívější stodole. Ta původně sloužila jako odkladiště nepotřebných věcí a bylo v ní také složené dřevo. Ani projít tudy nešlo. Podlahu z udusané hlíny jsem poté, co jsem všechno vyklidila a umístila sem jídelní stůl, však raději nechala vydláždit, protože jinak by v ní bylo pořád spoustu prachu," říká majitelka. Nyní už se tady od jara do podzimu odehrávají rodinné obědy i večeře a sedí se tu se sklenkou vína až dlouho do noci. A také vzpomíná. Třeba na to, jak tu Lenka poprvé nocovala s kamarády ve spacáku na karimatkách a ze spánku ji vytrhávalo nekonečné klapání myších pastiček. Klid a pohoda tohoto kouzelného místa jí ale za to, že jí malí hlodavci sem tam něco ohryžou, stojí. Milují jej i srnky, které sem občas chodí vyvádět mláďata a proto se na jaře musí počkat se sekáním trávy. Pojem "soužití s přírodou" tohle místo naplňuje do puntíku – dobře se tu cítí naprosto všichni.

Zdroj článku
Info ikona
Kryté posezení v bývalé stodole