Když se řekne meloun, většina z nás si představí horké léto, mokré brady a šťavnatě rudé plátky s černými peckami. Ale napadlo vás někdy, že si tenhle letní poklad můžete vypěstovat i doma na zahradě? A vůbec to není jen výsada jižní Moravy nebo skleníků. Chce to jen trochu trpělivosti, správný výběr odrůdy a znalost několika triků.
Pokud si představujete obrovský meloun jako z amerických supermarketů, rovnou ho pusťte z hlavy. Tihle obři u nás dozrají málokdy. Ale malé až střední odrůdy? Klidně! Sáhněte po raných typech vyšlechtěných pro mírnější klima – Sugar Baby je klasika pro české podmínky. Kulatý, tmavě zelený, váha kolem 3 až 4 kg, dozrává už za 75 dní. Mini Love je bezsemenný, kompaktní, sladký a ideální i do vyvýšeného záhonu. Orangeglo je s oranžovou dužinou a překvapivě dobrou chutí, když mu dopřejete slunce.
Melouny milují teplo. Takže žádné přímé sázení ven na jaře, to by vám hned mrzly. Ideální je začít předpěstováním v květináčích už koncem dubna. Použijte větší kelímky (alespoň 10 cm), protože sazenice rychle rostou. Zemina by měla být kyprá, bohatá na živiny a dobře propustná. Důležité: melouny nesnášejí přesazování – proto je vysazujte i s kořenovým balem, ať je nešokujete.
Melouny jsou náročné na prostor i teplo. Potřebují chráněné, slunečné místo, ideálně u zdi obrácené na jih, kde se budou vyhřívat jako na dovolené. A pozor, nejsou to žádní drobečkové. Jedna rostlina si klidně zabere celý metr čtvereční. Pokud přemýšlíte, kam je vysadit, máte několik možností. Výborně funguje záhon s černou fólií, která udrží vlhkost a zároveň prohřeje půdu. Další variantou je vyvýšený záhon. Pokud ho vyhřejete kompostem a budete svědomitě zalévat, budou si melouny libovat. A úplně nejlepší podmínky jim nabídne skleník nebo pařeniště, zvlášť pokud chcete mít první úrodu co nejdřív a bez stresu.
Meloun má mělce zakořeněný kořenový systém, takže bez pravidelné zálivky se prostě neobejde. Nejvíc vody potřebuje v době květu a při vývoji plodů. Ale pozor – nesmíte to přehnat. Přemokřená půda totiž znamená jediné: hnilobu a plíseň. Zalévejte ideálně přímo ke kořenům a snažte se vyhnout smáčení listů. Až se začnou tvořit plody, zálivku trochu omezte, méně vody znamená sladší chuť. Přihnojování je taky nutnost, nejlépe přírodním způsobem, třeba výluhem z kopřiv nebo zředěným kravincem.
Bez včel nebo čmeláků to nepůjde. Melouny potřebují opylovat, jinak z květů nikdy žádné plody nebudou. Pokud pěstujete ve skleníku nebo hmyz zrovna nestíhá, můžete opylovat i ručně – stačí samčí květ s tenkým stonkem, kterým jemně přejedete přes pestík samičího květu, jenž má již pod sebou malý plůdek.. Ať už s pomocí včel nebo vlastnoručně, nenechávejte na rostlině víc než dva až tři plody. Jinak budou všechny malé a žádný pořádně nedozraje.
Tohle je skoro vyšší dívčí, ale pár signálů existuje. Stopka začne pomalu zasychat, spodní část plodu, která leží na zemi, změní barvu dožluta a když na meloun zaklepete, ozve se dutý, dunivý zvuk. Pokud to zní jako buben, je připravený ke sklizni. A co když to nevyjde? Nevěste hlavu. Melouny jsou citlivá stvoření a pokud je chladné léto, může se stát, že plody nedozrají nebo jich bude málo. Ale i jeden jediný, poctivě vypiplaný meloun ze své zahrady stojí za to. Minimálně jako důkaz, že zvládnete vypěstovat něco, co vypadá jako tropická magie. A příště to bude ještě lepší.
growveg.com, gardenersworld.com
