Středoškolský dějepis už dávno není jen o mechanickém biflování letopočtů. Mnohem více prověřuje chápání historických souvislostí, mezinárodních smluv a klíčových zvratů, jež po staletí určovaly směřování našeho státu. Zda si ještě vybavíte přelomové milníky od středověké diplomacie až po dramatické události dvacátého století, můžete zjistit právě teď.
Středověká a raně novověká státnost stála na zásadních dokumentech i mocenských sporech panovnických rodů. Významným milníkem se stala Zlatá bula sicilská z roku 1212, která dědičným královským titulem upevnila postavení českých vládců v Evropě. Následná staletí však přinesla i hluboké otřesy v podobě husitství či stavovského povstání, jež vyústilo v osudovou bitvu na Bílé hoře.
Dvousté výročí habsburské nadvlády vystřídalo zrození samostatného Československa v roce 1918. První republika sice patřila k vyspělým státům, ale její osud záhy zpečetila Mnichovská dohoda ze září 1938. Zrada západních spojenců a následná nacistická okupace zasadily mladé zemi tvrdou ránu, ze které se vzpamatovávala jen stěží, navíc v kulisách rodícího se poválečného rozdělení světa.
Doporučujeme
reklama
Touha po reformě i normalizační procitnutí
Poválečné nadšení z míru vystřídal tuhý stalinistický režim, který na konci šedesátých let dovedl společnost až k pokusu o reformu socialismu. Pražské jaro 1968 sice přineslo vlnu naděje a uvolnění, kterou však nekompromisně rozdrtily tanky armád Varšavské smlouvy. Pamatujete si zásadní postavy, letopočty a okolnosti těchto krizí? Otestujte své znalosti v našem středoškolském dějepisném kvízu.
.jpg)
