Přejít k hlavnímu obsahu
Životní styl

DENÍK BERLÍŇANKY: Mami, mluvíš špatně německy!

Sloupek o tom, že jeden z největších benefitů pobytu v zahraničí je to, že se děti neuvěřitelně rychle učí jazyk. A každé z nich začne dřív nebo později poučovat rodiče.

Karolína Peřinová | 19. 07. 2020

Už je to tady zase. Moje vlastní dítě mě drze poučuje o tom, jak se správně mluví německy. A já se na něj nezlobím, naopak mě to dojímá. V tomhle sloupku, vysvětlím proč.

Dobrodružství v zahraničí

Jeden z mnoha důvodů, proč jsem se rozhodla, že zase půjdu do našeho dobrodružství života v zahraničí, jsou naše děti a to, jak rychle nasávají cizí jazyky. To mě totiž fascinuje a baví pozorovat. Jak neskutečně intuitivně funguje jejich mozek, jak přirozeně zvládají složitou jazykovou strukturu němčiny, jak si zázračně pamatují všechny ty členy, se kterými my tak bojujeme. Jak se to nemusí nikde biflovat, prostě to nasají během normálního života a začnou přirozeně používat. Děti jsou jako houby a sledovat jejich jazykovou integraci je fascinující. Zažila jsem to už jednou s naším synem během prvního pobytu v Berlíně, kdy byl v předškolním věku přirozeně bilingvní dítě. Měla jsem z toho obrovskou radost, protože myslím, že tohle je dar do života a samotnou mě vždycky moc bavily cizí jazyky.

Kruté začátky

Teď jsem stejný proces sledovala i u dcery, které je 5 let. Když jsme sem přišli a konečně po třech měsících získali místo ve školce, neuměla ani slovo německy. První týdny jsme ji prostě hodili do vody. Lara na všechno jen přikyvovala, samozřejmě nerozuměla nic a na všechny otázky odpovídala jen „ja“, tedy „ano“. Tyhle začátky jsou trochu kruté, ale věděla jsem, že je to vše jen otázka času.

Veronika Jonášová s dcerou Larou
Po půl roce se Lara už nestydí mluvit německy

První týdny Lara chodila domů občas s pláčem. „Mami, já jim nerozumím. Já si přitom tak ráda povídám a nemůžu,“ naříkala doma moje komunikativní a upovídaná dcera odsouzená na čas k mlčení. Občas přišla i s tím, že už tam prostě nepůjde. Konejšila jsem jí, že musí vydržet, že to přijde samo.

ČTĚTE TAKÉ: DENÍK BERLÍŇANKY: Vtipy až po pracovní době

Už po měsíci se Lara naučila první věty a začala rozumět základům. Za další měsíc se naučila říkanky a písničky, některé tak složité, že jsem nestačila zírat.

Po třech měsících ve školce se naučila německy tak, že se dokázala naprosto suverénně bavit se svými kamarády. Pak začala skládat česko-německé věty, které občas stále používá. Vznikají tak patvary, u kterých si pokaždé říkám, že je musíme zapisovat. Třeba „beruška má punkty“, jaký „kuchen“ budeme dnes „backovat“ (jakou budeme péct buchtu), glocky glockají (zvony zvoní) atd.

Umění pohádat se v cizím jazyce

Nedávno jsem doma hlídala Laru i s jejím německým kamarádem a s obrovským zájmem jsem sledovala, že naše dcera se dokáže v němčině i pohádat! Umění pohádat se v cizím jazyce, je totiž prý důkazem toho, že jazyk dobře ovládáte a jednoduché to fakt není. Já se třeba při konfliktních situacích v němčině necítím dobře, protože jazyk tak argumentačně nezvládám. S tím však nemá Lara problém.

Dnes po půl roce ve školce (když odečtu čas korony a počáteční hledání školky byla v německé instituci opravdu jen půl roku), zdraví všechny sousedy v okolí. S každým se ráda zapovídá a nestydí se mluvit.

Teď přišel taky ten moment, který známe z dětství od našeho syna. Začala nás poučovat o správné výslovnosti, naše české „R“ ji prostě tahá za uši. „Mami, tohle neříkáš dobře, takhle se to nevyslovuje,“ řekne mi občas a já se raduju. Je to pro mě symbol toho, že náš boj s jazykem jsme zase vyhráli. Tak jak jsem čekala a věřila.

ČTĚTE TAKÉ: DENÍK BERLÍŇANKY: Za otevřenými hranicemi!

A víte, co je nejlepší? U dospělých cizinců, ať žijí v Německu jakkoliv dlouho, v podstatě vždy poznáte slovanský přízvuk. Když promluví naše děti, přízvuk nemají vůbec. Přízvuk člověk chytá totiž mnohem lépe jako malé dítě.

A mít bez přízvuku dobře zvládnutý světový jazyk jako je němčina, považuju za dar.

Dar, který jsme se rozhodli našim dětem dát, i když je to vykoupené mnoha dalšími okolnostmi.

Autorka: Veronika Jonášová

Veronika Jonášová

Srpnová Marianne

Časopis Marianne si nyní můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.