Kolik máte ve svém životě přátel? A můžete se na všechny spolehnout? Pokud byste žili na japonském ostrově Okinawa, pravděpodobně byste odpověděli jedním jediným slovem – moai.
Na světě existují místa, která řadíme do tzv. modré zóny. Označení modrá zóna sice v mnohých evokuje název pražského parkovacího systému, ale také jde o oblast, ve které žije nezvykle vysoký počet lidí nad 100 let. Na světě existují čtyři místa, která si tento přídomek vysloužila. Konkrétně se jedná o italskou Sardinii, kostarický poloostrov Nicoya, řecký ostrov Ikaria a japonský ostrov Okinawa. A právě poslední zmíněné místo se proslavilo pojmem moai, které úzce souvisí právě s dlouhověkostí místních obyvatel.
Už před několika stovkami let byste se na ostrově Okinawa setkali s pojmem moai, které odkazovalo k systému finanční podpory jednotlivých vesnic. Skupiny moai vznikaly s cílem shromažďovat zdroje na projekty a veřejné práce. Mohl se na ně obrátit každý, kdo například potřeboval peníze na nákup pozemku nebo řešil mimořádnou událost. Tento význam však slovo moai už dávno ztratilo, a tak můžeme v současné době nahlížet na moai jako na podstatné jméno, které lze přeložit jako skupina přátel na celý život, případně jako skupina sociální podpory, která je tvořena za účelem poskytování podpory ze sociálních, finančních, zdravotních nebo duchovních zájmů.
I když překlad slova moai zní trošku těžkopádně, skutečnost je mnohem jednodušší. Místní obyvatelé se několikrát do týdne setkávají se svými přáteli, a to za jediným účelem – popovídat si, poradit se a ve výjimečných případech požádat o finanční výpomoc. Tito přátelé na život a na smrt si navzájem říkají moai. Na první pohled se může zdát, že hlavním cílem setkávání moai je klevetění a tlachání. Výzkumník modrých zón Dan Buettner ale tento názor vyvrací. Při své terénní práci se totiž setkal se sedmasedmdesátiletou Klazuko Manna, která skupiny moai vnímá jako symbol hluboké podpory a vzájemného respektu. „Každý člen moai ví, že se na druhé může spolehnout. Víme, že pokud někdo onemocní, zemře mu partner nebo mu dojdou peníze, moai zasáhne a pomůže. Je mnohem snazší procházet životem s vědomím, že existuje záchranná síť přátel,“ říká Klazuko Manna.
Možná si říkáte, že přímá souvislost mezi moai a dlouhověkostí neexistuje. Vědecké studie ale hovoří o přesném opaku. Sociální vazby doopravdy ovlivňují naše fyzické zdraví, a zejména zdraví mozku. „Máme hromadu vědeckých poznatků, které dokazují, že vztahy potřebujeme ke svému zdraví. Pohled na data nám prozradí, že těsné pouto mezi přáteli a rodinou i zapojení do smysluplných společenských aktivit mohou člověku pomoct udržet si bystrou mysl a dobrou paměť,“ píše americký neurolog Sanjay Gupta ve své knize Bystřejší mozek a odkazuje na studii zveřejněnou v American Psychological Association. Autor knihy zároveň podotýká, že lidé s menším počtem sociálních kontaktů trpí narušením spánkových vzorců, poruchami imunitního systému, záněty a vyšší hladinou stresových hormonů. Studie z roku 2016 zase ukázala, že izolace zvyšuje riziko onemocnění srdce o 29 % a riziko mrtvice dokonce o 32 %.
Nebojte se, rozhodně to neznamená, že byste na každém prstu měli mít tucet přátel. Naopak, myšlenka moai staví na menší skupině kvalitních přátel, na které se za každých okolností můžete spolehnout. Navíc je důležité, abyste se svými přáteli byli na tzv. stejné vlně. Nezapomeňte, že lidé napodobují zvyky a životní přístup svých třech až pěti nejbližších přátel. To následně znamená, že pokud se budete obklopovat spokojenými, vyrovnanými a zvídavými lidmi, pak je velmi pravděpodobné, že jejich nastavení převezmete. „Nejde jenom o počet společenských vazeb. Mozkové funkce ovlivňuje i typ těchto vztahů, jejich kvalita a smysl,“ dodává Sanjay Gupta v knize Bystřejší mozek.
Zdroje: bluezones.com, kniha Bystřejší mozek od Sanjay Gupta
