Reklama

Lekce partnerské lásky z Himalájí

V rozvojovém sektoru je poslední dobou módní takzvaný ‚gender mainstreaming‘ – vnášení gender pohledu do každého projektu. Chceme totiž pomáhat ženám třetího světa se osvobodit. Je však velice zajímavé, že to vše vyplývá z předpokladu, že Západ je vždy sexuálně pokročilejší a modernější než zbytek světa. Dobře, když se díváme na Afghánistán, je těžké nesouhlasit. Ale co třeba Bhútán?
Napsala Lilia Khousnoutdinova Vydáno 17. červen 2015
Lekce partnerské lásky z Himalájí

Žádný koncept panenství, jednoduché rozvody, sňatky z lásky a na první pohled plná integrace žen do společnosti. Kluci se učí vyšívat s holkama a holky dělají sochařinu. Není zde cítit sebemenší segregace. Společnost, která povoluje polygamii ale i polyandrii, a na první pohled žije v harmonické polyamorii.

Otevřené manželství
Když mi můj bhútánský partner dlouho vysvětloval, že v každém městě má milenku, ale všechny o sobě vědí a je to naprosto v pořádku, odvážila jsem se zeptat: „A co tvá žena? Má taky milence?" Čekala jsem jakoukoli odpověď, jen ne tu, kterou jsem dostala: „Samozřejmě má!" a to s upřímným úsměvem. Neříkám, že polyamorie je dokonalý stav společnosti, a už vůbec netvrdím, že v Bhútánu je vše růžové. Je ale zajímavé, že zrovna v Bhútánu. Uprostřed Himalájských hor, mezi Indií, Nepálem a Čínou, se zatoulala země, která je zdánlivě sexuálně podstatně otevřenější než naše moderní Evropa. To, že se v manželství hojně podvádí, dobře víme ze statistik. Kolik bolesti způsobují lži, předstírání a utajování, snad už také víme. Himalájské království draků by tedy mohlo sloužit příkladem, jak žít polymorfně (což děláme stejně), ale v pravdě a s vědomím, že je to prostě v pořádku. Je to aktuálně velice horké téma – online kurzy, semináře a návody, jak zvládnout otevřený vztah přibývají, ale kde můžeme hledat inspiraci naživo?

Sexualita s lehkostí
Pamatuji si z jedné cesty, kdy nás, ‚sexuálně pokročilé' západní ženy zarazilo, s jakou přirozeností a lehkostí nám místní muži pomáhali vázat tradiční sukně a zdánlivě na tom nebylo nic divného. Sexualita je zde vůbec přirozenou součástí života – tradiční nighthunting umožňuje mladým dívkám a klukům poznávat se intimně beze studu či stigmatu. Antikoncepce je běžně dostupná a efektivně praktikovaná. Většina rodin (mimo odlehlé oblasti) má dvě děti.

Uctívání penisu
Tato přirozenost se odráží i v obdivuhodném, pro mě velice překvapivém uctívání penisu jako symbolu ochrany, plodnosti, hojnosti a štěstí. Tato tradice plyne již z dob, kdy se ‚svatý blázen' Drupka Kunley procházel Bhútánem a pomocí svého posvátného falusu nejen podvoloval démony, ale také obdarovával osvícením. Od té doby má každý starší dům (obzvlášť mimo města) na sobě detailně znázorněný, často ejakulující penis. Další variantou jsou čtyři dřevěné penisy visící ve čtyřech rozích domu přímo pod střechou. Tento zvyk zajišťuje ochranu před démony a přináší rodině hojnost.

Jak "dělat lásku"
Můžeme se těmto zvykům posmívat jako absurdním pověrám, ale pojďme se radši zamyslet, jaký vztah bychom měli k vlastním tělům, pokud bychom dospívali ve společnosti, kde je penis (ale i vagína) považován za posvátný? Kde není sexualita zahalena studem? Jaký vztah by měli muži ke svému penisu, kdyby primární asociace s tímto orgánem bylo požehnání, štěstí a plodnost?
Možná se máme od tohoto himalájského národa hodně co učit. Mohl by nás naučit třeba to, jak ‚dělat lásku' – vytvářet harmoničtější zásady partnerského soužití. I proto v současné době vzniká nová nadace Šťastné Česko, která zkoumá možnosti aplikace bhútánské inspirace v rámci Česka.

 

Další články

Reklama