Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >

Krémy: co by v nich nemělo být a na co si dát pozor

Ráno, večer, někdy také během dne, sedmkrát v týdnu. Krém používáme opravdu často, takže bychom měli mít jistotu, že obsahuje jen látky, které nám prospívají. Kosmetické firmy upozorňují na výtažky z rostlin a na vitaminy, ale co další složky, o nichž se moc nemluví?

Redakce Marianne | 13. 02. 2014


Přečetli jste si někdy složení svého krému? Co by v něm být nemělo a co znamenají všechna ta cizí slova? Na co si dát pozor?

„Na etiketách by výrobci měli uvést, co krém či jiné mazadlo obsahují, jaký je tam nosič, konzervant a jaká je účinná látka,“ upozorňuje MUDr. Peter Hajduk z Aura Medical Clinic, který se věnuje mj. dermatologii a celostní medicíně. „Látky, jež obsahují některé krémy, se mohou za určitých okolností dostat i do organismu a do vnitřních orgánů, a někdy i do mozku. Je dokázáno, že až 60 % z toho, co aplikujeme na kůži, se může dostat do těla. Takže při pravidelné aplikaci po několik let už množství vstřebané látky není zanedbatelné.“

Kupte si náš krém, obsahuje aloi

Podle zákona jsou výrobci povinni nabízet jen bezpečnou kosmetiku a uvádět její složení. Jednotlivé ingredience jsou řazeny podle toho, kolik jich bylo při výrobě použito. Na začátku jsou ty, kterých je nejvíce. Výčet končí jednoprocentními látkami. Ty je už možné řadit libovolně, takže výrobci většinou napíšou nejdříve to, co dobře vypadá a co mají zákazníci rádi. Aloi tedy uvedou dříve než konzervanty. Propagované výživné látky, na nichž stojí celá reklama krému, mohou být ve finále v krému obsaženy jen nepatrně.

home-made-face-cream-essential-oil

Při nákupu sledujte složení

Některé látky jsou jako příměsi krémů přímo zakázané. O dalších je známo, že tělu zrovna neprospívají. Ale jak takové látky poznat? Výrobci je někdy maskují za různé zkratky či podnázvy. Obecně platí, že bychom si měli dát pozor hlavně na obsah parabenu, ftalátu, sodium lauryl sulfátu, formaldehydu, propylenglykolu, toluenu a dioxanu. „Nejlepší je proto kupovat jen to, kde je název jasně uveden nebo co obsahuje minimum ingrediencí,“ radí Peter Hajduk.

Parafín patří do svíček, hliník do Humpolce

Nejlepší není ani, když je v krému obsažen například parafín. Mastnou složku krému mohou tvořit rostlinné nebo chemické složky. Na začátku těch chemických bychom často našli ropu. Tak vznikla například lékařská vazelína či parafín. Parafín je levný, a proto ho používá hodně výrobců kosmetiky. Když se jím mažete delší dobu, začne ničit přirozenou mikroflóru pleti, ucpává pokožku, která nemůže dýchat, a můžete se propracovat až k alergii na konzervanty a následně na sluneční paprsky.

Podle Petera Hajduka je nejhorší hliník. Je přidáván do mnoha opalovacích krémů, deodorantů či antiperspirantů. Na kůži vyvolává vznik volných kyslíkových radikálů, tedy přesně to, před čím nás mají opalovací prostředky chránit. A navíc snadno proniká do těla.

Jak tedy poznat dobrý krém?

Bude obsahovat minimum konzervantů, barviv a jasně definované aktivní látky, nejlépe rostlinného původu. „A nebude mít dobu spotřeby delší než jeden rok,“ zdůrazňuje Peter Hajduk. Sice jsme si zvykli skladovat krémy v koupelně, ale pak musejí, aby vydržely, obsahovat konzervanty. Pokud si pořídíte krém bez nich, musíte jej mít v ledničce a nesahat do něj prsty. Je to méně pohodlné, ale zato o poznání zdravější.

Kde si můžete zkontrolovat své krémy?

Jednotlivé složky svého oblíbeného krému najdete snadno na internetu, například na těchto stránkách:

http://slozenikosmetiky.cz/

http://www.szu.cz/

http://ec.europa.eu/consumers/cosmetics/cosing/ (evidence EU složek krémů)