Když se řekne syndrom vyhoření, představíme si vysoce postaveného managera firmy, který nezvládl pracovní tlak. Pravdou ale zůstává, že vyhoření může potkat každého z nás, třeba i rodiče menších dětí, kteří v současné době bruslí na tenkém ledě mezi vlastní prací, péčí o rodinu a suplováním učitele.
Rodičovské vyhoření není nic neobvyklého. Pravdou ale zůstává, že pandemie koronaviru přilévá olej do ohně. Pokud v současné době řešíte výchovu dětí, domácí výuku a vlastní práci, pak je naprosto logické, že se vám tento nestabilní domeček z karet může zbortit. Obzvláště to platí v případě, kdy kolem sebe nemáte zástup babiček, které nabízejí hlídání či drobnou výpomoc v domácnosti.
Odborníci ale upozorňují, že spouštěčem vyhoření je i klasický rodičovský perfekcionalismus. „Důležité je zreálnění našich představ o rodičovské roli. Rodičovský perfekcionismus nás dovede k vyčerpání a permanentnímu pocitu, že jako rodiče selháváme. Je důležité najít si čas na sebe a na vztah s partnerem. Spokojenost v osobní i partnerské rovině přinese přehnané očekávání pozitivního sycení z rodičovství,“ vysvětluje psychoterapeut Aleš Kuda, odborný ředitel kliniky NEO Centrum.
Rodičovská láska je nejsilnější cit, se kterým se můžeme setkat. Není tedy divu, že se mnoho rodičů zaměřuje pouze a výhradně na štěstí svého potomka. Bohužel, tento přístup nepatří k těm „nejzdravějším“, neboť z dlouhodobého hlediska může vést právě k rodičovskému vyhoření. Snažte se nezapomínat na své potřeby a sny, a především nastavte rovnováhu mezi rodičovskou rolí a osobním životem. „I když rodičovské povinnosti vyžadují občasné uskromnění v našich potřebách, nelze je neustále zanedbávat. Pokud budeme ve svém osobní životě, i partnerském životě, dlouhodobě nespokojeni, budeme hledat smysl našeho žití právě v rodině a rodičovství. To nás však nemůže dlouhodobě sytit, protože výchova dětí je energeticky náročná. Takový rodič pak zažívá pocity nevděku, křivdy a zmaru. To vede k vyčerpání a dlouhodobé nespokojenosti, která se může začít projevovat různými symptomy úzkosti i deprese. Někdy se objevují i psychosomatické problémy,“ říká psychoterapeut Kuda.
Možná vás nepřekvapí, že častěji s rodičovským vyhořením bojují ženy, které se tradičně více angažují v chodu domácnosti a v péči o rodinu. Podle Kudy jsou ženy také citlivější na kvalitu vztahů v rodině, přičemž mají větší tendenci přebírat až přehnanou odpovědnost za vzniklé situace. Rozhodně je ale chybné se domnívat, že rodičovské vyhoření se pánům vyhýbá obloukem. „S vyhořením bojují i muži, kteří z důvodu rozvodu a špatné dohody s matkou, nemají možnost trávit s dítětem kvalitní čas, který přináší obou vztahové uspokojení,“ vysvětluje Aleš Kuda.
Bohužel, neexistuje žádná zázračná pilulka, kterou byste si vzali, a rázem se rodičovského vyhoření zbavili. V tomto ohledu jde o dlouhý proces, během kterého musíte změnit přístup ke své rodičovské roli a výrazně zvolnit. Řešením je také vhodná terapie, díky které pochopíte zažité scénáře, které vedou k rodičovskému vyčerpání a následnému rodičovskému vyhoření. „V rámci terapie zjistíte, co vám chybí a jak to můžete pozitivně a zrale získat. Z takové terapie bude prosperovat nejen samotný rodič, ale i jeho děti. Po dítě je těžké, když má skryté poslání dodávat svým rodičům nepřetržitě smysl jejich života,“ dodává Kuda.
Nedílnou součástí léčby je také podpora okolí, bez které to jednoduše nepůjde. Poproste blízké nebo kamarádky, aby vám alespoň jednou týdně potomka pohlídali. I když se může zdát, že jde o drobnost, uvidíte, že i krátký „odpočinek" od mateřských povinností je osvěžující a přínosný. Tento volný čas následně využijte k aktivitám, které vás baví a naplňují. Neopomínejte ani partnera a jeho přítomnost, která utuží intimní vztah.
