Prázdniny nebo dovolená na rodinném statku, který má srdce? Vítejte u Moulisových.

Statek U Moulisů najdete ve vesničce jihovýchodně od Plzně, jež se v 15. století nacházela v panství Habarta Lopaty z Hrádku. Ten prý tu natrefil na muže pálícího na milíři uhlí a staral se, zda mu není smutno. "Je mi zde milo býti," odvětil uhlíř a od té doby se to zde jmenuje Milínov.  Když jdete alejí mladýchh třešňových stromů, která vám udává směr k zemědělské usedlosti, ve vzduchu se mísí vůně rozkvetlých luk a koňského hnoje, pod nohama se motají přátelští psi, vpravo se pasou ovečky a kozy. Na milínovské farmě ale takhle živo nebylo vždycky. Pilný zemědělský život se na zdejší statek, kde kdysi hospodařil rod Prokešů, vrátil díky spřízněné rodině Moulisových. Sučasný sedlák, jménem Pavel se sem poprvé přistěhoval v batolecím věku, o mnoho let později tu s otcem obnovili zdejší hospodářství. V 90. letech minulého tisíciletí patřilo k usedlosti dvaadvacet hektarů půdy. Dnes Moulisovi obhospodařují polnosti o výměře pětapadesát hektarů, a to v ekologickém režimu, nabízejí ubytovaní ve stylových apartmánech, provozují jezdecký oddíl a kromě toho zprostředkovávají nejen městským dětem zážitkovou formou setkávání s pravým selským životem.

Z pedagoga statkářem

Na plný úvazek se začal Pavel Moulis statku věnovat tak před dvaceti lety. Tehdy bydlel v Praze a učil na zemědělské univerzitě a řešil, co dál. Zkusil zkombinovat svou profesi s tou selskou a ono to šlo. Pak se oženil a spolu s rodinou se rozhodli Prahu opustit a přestěhovat se do Milínova s tím, že bude na univerzitu dojíždět a děti budou vyrůstat v idylickém vesnickém prostředí. Jenže pak se jim to trochu vymklo z rukou. "Začali jsme  se rozšiřovat a přibírat jiné aktivity," směje se Pavel Moulis. Nejdřív si tu jedna paní ustájila koně a dnes tu hřívou pohazuje kolem třiceti teplokrevníků a poníků. Paní domu totiž koně miluje, a tak tu založila jezdecký oddíl, který navštěvují desítky dětí i dospělých. Také agroturistika je společnou srdeční záležitostí obou manželů. První apartmán – tradiční, s kachlovými kamny, vznikl jako první v původně hospodářském objektu. Bývalé stáje pro dojnice se o pár let později proměnily v další útulné ubytování pojmenované po původních hospodářích a zhruba před rokem k nim přibyla nová moderní dřevostavba s koupací kádí. 

V souladu s přírodou

Když se Moulisovi rozhodovali, kam napřou svou energii v hospodářské činnosti, bylo jim jasné, že jejich parketa je ekologické zemědělství. Chovají tu proto masné plemeno krav, produkují biovajíčka, protože mají vlastní chov slepic a do budoucna by si z jimi pěstované pšenice rádi mleli vlastní mouku, ze které by svým hostům připravovali nejen moučníky, vyráběné skutečně z domácích surovin. Vždyť třešňová alej už rodí, švestkové stromy se prohýbají pod temně modrými plody a sklizeň tu proměňují v lahodný džem. A to není všem aktivitám konec. V dolíku za statkem vybudoval Pavel Moulis rybník, ve kterém se rádi koupou nejen lidé, ale také koně. Pro školní a školkové výlety pak připravila paní Moulisová naučné programy, kde se děti dozvídají, jak se žije na statku, vše o mláďátkách, zpracování obilí nebo o společném pečení. Zkoušejí podojit (i když umělou) krávu, stloukají máslo, mlátí cepem, melou mouku z obilí, ale také se mohou podívat na čerstvě vylíhnutá kuřátka nebo svézt na koni. Tématem je také chov včel. Děti se tu o zvířatech hodně dozvědí, ale také se učí, že je potřeba se o ně postarat – chodí krmit krávy, slepice i koně.

Kromě jiných, také jeden z původních plánů Moullisovým vyšel. Obě děti, jak dcera Bára, která miluje koně, tak mladší Ondra, který chce být veterinářem, jsou tu doma. Na milínovské farmě se totiž tak nějak mimochodem propojuje láska k přírodě a krajině s láskou ke zvířatům a lidem.

Zdroj: Venkov a styl