Stále častěji vnímáme svět přes foťák mobilu, selfíčka vylepšujeme k dokonalosti. Z filtry vylepšených alter eg se ale často stává posedlost končící v ordinaci plastických chirurgů.
Promotion

Žijeme v době posedlé selfie. Jen v roce 2016, kdy Google spustil aplikaci Google Photo, do ní uživatelé po celém světě nahráli více než 24 miliard selfie. Toto číslo se samozřejmě stále zvyšuje. V době vzniku tohoto článku využily miliony lidí aplikaci FaceApp Old Age filter, aby zjistili, jak budou vypadat staří. Svá fota na ni ochotně nahrávali, i když se už po pár hodinách objevila informace, že za vším stojí ruská firma a hrozí zneužití dat.
Na rovinu, já sama fotky také upravuji. Proč? Asi jako všichni zkrátka proto, že nám to chytré telefony umožňují. Ale myslím, že to dělám s citem. Nikdy by mě nenapadlo přidat si objem vlasů nebo zúžit pas. To bych přece nebyla já. Díky vymoženostem, jako jsou filtry na Snap­chatu nebo Instagramu a programy upravující fotky typu FaceTune či Snapseed, dnes můžete doslova vytvořit paralelní realitu sebe samých. Je přece tak lákavé vypadat na fotce alespoň o trochu líp, nebo ne? Jenže jsou tu znepokojivé vedlejší efekty, jako takzvané Snapchat Dysmorphia. Ta je momentálně smutným trendem v plastické chirurgii. O co jde? Tato diagnóza označuje lidi, kteří vyhledávají invazivní kosmetické procedury, aby vypadali jako své„snapchatové já“.

„Snapchat mění kontury tváře a zcela změnil pohled na ideál krásy. Plastičtí chirurgové se obávají, kam až tento trend zajde.“

Fotka jako vzor
„Každý dnes chce rychlou úpravu, kouzelnou operaci, která všechno vyřeší. Hlavně proto, že lidé chtějí dobře vypadat na selfie,“ sdělila na toto téma doktorka Daria Hamrah, která pracuje na klinice sídlící ve Virginii, on-line serveru Huffpost. „Nikdo nechce chodit do posilovny nebo dodržovat pravidelnou dietu. Zato si lidé každý den pořizují fotky a chtějí na nich vypadat dobře. Bez použití filtrů nebo velké vrstvy make-upu,“ dodává Daria Hamrah. Její zkušenost rozhodně není ojedinělá, podle nedávné studie uskutečněné na katedře medicíny na Universitě v Bostonu, kterou publikoval odborný on-line časopis JAMA Facial Plastic Surgery, se více než polovina, konkrétně 55 % dotázaných plastických lékařů, setkalo s tímto typem pacienta. Lidé chtějí bělejší zuby, jiný tvar obličeje a bezchybnou pleť. Protože přefiltrovaná selfie nás v on-line světí nutí zapomenout na to, jak vlastně vypadáme.  Dokud se nepodíváme do zrcadla.

Znásilněná REALITA

Kromě filtrů zkreslují skutečnost i úhly, ve kterých snímek pořídíme. Pokud je objektiv fotoaparátu příliš blízko vašemu nosu, bude na fotografii logicky vypadat mohutnější, než v reálném životě je. Profesionální fotografové dobře vědí, že správný úhel a světlo dokážou udělat zázraky, a vybírají si jen ty nejlichotivější. Mnoha lidem ale tato skutečnost nedochází. Doktorka Daria Hamrah uvedla příklad klienta, který ji během konzultace žádal, aby mu zmenšila nozdry. Byl totiž doslova posedlý obří velikostí svých nosních dírek, zdály se mu přehnaně veliké. Přitom realita byla zcela v normě. Jako referenci použil svou fotku, která byla vyfocena zespoda. Nozdry samozřejmě působily větší, než ve skutečnosti byly. Když mu pak doktorka ukázala fotku „en face“, pacient najednou neměl potřebu podstoupit zbytečnou operaci. Zdá se vám to hloupé? Podobných lidí je bohužel stále víc, foťák v mobilu totiž máme všichni po ruce 24/7 a příliš častá selfíčka vedou k podrobnému zkoumání vzhledu.

Celý článek si přečtete v zářijovém vydání Marianne.

Promotion