Proč neustále odkládáme malé a nenáročné úkoly?

Zprvu to vypadá, že máte utříděné priority. Jste si vědomi toho, že na svém seznamu denních povinností máte úkoly s nálepkou „důležité“ a „nedůležité“. Po hlavě se tedy vrhnete do plnění náročných aktivit a drobné úkoly odkládáte na později. Až skončím v práci, tak to vyřídím. Až přijdu z oběda, tak se na to vrhnu. Až půjdu vyvenčit psa, tak odepíšu. Až bude víkend, tak to sepíšu. Najednou se vaše hlava promění v jeden velký pátrací balón, který hledá další a další „až“.

Jenže na první pohled banální úkol se po několika dnech či týdnech odkládání změní v prioritu č. 1, která už dávno měla být splněna. Následně se potýkáte nejen s výčitky kolegů nebo nadřízeného, ale především s vlastním svědomím. Proč jsem to neudělal hned? zní ve vaší hlavě, a zároveň si vehementně slibujete, že příště se to už nestane. Pak ale ve vaší e-mailové schránce cinkne zpráva, na kterou odepíšete, až…

Mohlo by se vám líbit

Je prekrastinace horší než prokrastinace?

Když se drobnost promění v monstrum

Každý z nás občas odloží velký úkol, který vyžaduje hodně času, odhodlání, a především energie. Je tedy omluvitelné, když se před dovolenou nevrhnete do nového projektu, nebo odložíte náročné jednání na den, na který se stihnete lépe připravit. Vyvstává ale otázka, proč odkládáme úkoly, které nepůsobí složitě ani nejsou časově náročné. Naopak, je můžeme vyřešit v rámci několika minut.

Podle psycholožky Fuschie Siroisové je to dáno skutečností, že si řešením úkolu nejsme jistí. „Drobné úkony většinou odkládáme vědomě a záměrně, neboť v nás vzbuzují pochybnosti, nejistotu, strach nebo pocit nekompetentnosti,“ vysvětluje psycholožka pro BBC. Zkuste si vzpomenout, kdy naposledy jste oddalovali drobný úkon. Možná sami zjistíte, že jste na e-mail kolegovi neodpověděli kvůli tomu, že jste se báli jeho reakce. Nebo jste neofotili pracovní dokument jenom z toho důvodu, že si nejste jistí, jak funguje nová kopírka.

Další důvod, proč se malé úkoly mohou hromadit, je to, že jim často chybí pevný termín splnění nebo odevzdání. Je logické, že v takový moment jim přisuzujeme nulovou důležitost, a naopak se věnujeme úkolům, které „hoří“. Bohužel, i malé úkoly začnou jednoho dne doutnat, a pak už je jenom na nás, zda si kouře všimneme a rychle ho uhasíme. 

Nepřemýšlejte, konejte!

U drobných úkolů se stává, že energii, kterou bychom mohli vložit do splnění úkolu, raději věnujeme neustálému vymýšlení důvodů, proč aktivitu nemůžeme dokončit. Pokud tedy víte, že odkládání drobných činností je vaše doména, zkuste příště malý úkol vyřešit ihned, a to bez zbytečného otálení. Obecně se hovoří o tom, že pokud vám daná věc zabere maximálně dvě minuty, v žádném případě byste ji neměli zapsat na to-do list, nýbrž ji ihned vyřešit. Díky tomu se navíc vyhnete nepříjemným emocím, které s odkládáním drobností úzce souvisí. Podle profesora psychologie Timothy Pychyla bychom neměli zapomínat na to, že odkládání úkolů spouští v našem mozku negativní emoce. Nad nesplněnou aktivitou totiž nejen přemýšlíme, ale především ji svými myšlenkami živíme.

Mohlo by se vám líbit

5 tipů jak zatočit s prokrastinací