Máme si vybírat partnera rozumem, nebo čichem? Co by měl splňovat zdravý vztah a kdy je lepší z něj utéct? A jak se dobře pohádat? Odpovědi na tyto otázky jsem hledala s předním českým psychiatrem Radkinem Honzákem (79), který ví o vztazích snad úplně všechno. Několik let působil v manželské poradně a se svou ženou Evou je už šedesát let. Dovedete si představit lepší kvalifikaci?
Promotion

Když jsme se vás v Marianne před časem zeptali, kdy a kde jste nejšťastnější, řekl jste: Teď a tady. Jak jste to myslel?

My, co jsme chodili do školy k Markovi Aureliovi, víme, že člověk nežije jiný život než ten, který právě ztrácí, a neztrácí jiný život než ten, který právě žije. Minulost a budoucnost nám nenáleží. Já si můžu vzpomenout na spoustu momentů, kdy jsem byl šťastný, ale jak říká Jan Neruda, za korábem jen brázda lesklá… V podstatě jde o to, abych byl šťastný teď a tady, a mně se to daří.

Došel jste k pozitivnímu životnímu postoji díky zkušenostem, nebo jste takový odjakživa?

Já si myslím, že život vás tak vyfackuje, že se nakonec rozhodnete vidět sklenici napůl plnou než prázdnou. Já jsem asi optimista od přírody. My Berani jsme takoví. Znáte tu historku o paní, co jí blesk zapálil nepojištěnou stodolu, v ní uhořel milovaný manžel i s dětmi a mezitím přišla průtrž mračen a spláchla veškerou úrodu? Ona šla do banky, aby si vybrala peníze, jenže ta banka zkrachovala. A jak jde z té banky celá zmatená, vlak jí přejel nohy. Doleze ke kartářce, kartářka rozloží karty a opatrně říká: „Vidím tu nějaké nepříjemnosti.“ A ta paní opáčí: „No, a kdy začnou?“ Tak tahle paní byla určitě taky narozená v Beranu.

Rozhodně viděla tu sklenici vrchovatě plnou, ne jen z poloviny. Ale já se chci s vámi bavit o vztazích, protože mít dobré vztahy přispívá k pocitu štěstí. Jak byste charakterizoval zdravý vztah?

Dobrý vztah by měl splňovat několik zásadních věcí, například by na sobě ti dva neměli být moc závislí. Já jsem dělal šest let v protimanželské poradně. A tam jsem zjistil, že když se dva lidi potkají, tak strašně stojí o to, aby byli úplně propojení. (maluje dvě kružnice, které se vzájemně překrývají) To je první fáze zamilovanosti. Ale já si myslím, že je potřeba, aby se partneři vzájemně propojovali jen tak z větší třetiny, ani nez poloviny. A zbytek si nechali jako svůj prostor, aby jim v tom vztahu nebylo těsno. (maluje kružnice, které se překrývají zhruba ze třetiny a zbytek je volný)

Takže je dobré neztratit svou osobnost, neobětovat se tomu vztahu docela.

Ano. A taky je důležité umět si rozdělit kompetence. Vysvětlím na příkladu – Werich říkal: „My to máme se ženou rozdělené tak, že já řeším podstatné věci a moje manželka prkotiny, jako co bude s penězi, kam pojedeme na dovolenou a tak.“ Je na každém, jak si to uspořádá, ale mělo by to vyhovovat oběma. Pak je taky strašně důležitá ochota jít na kompromis. Protože ve vztahu nastává spousta situací, kdy ti dva mají na věc odlišné názory. Můj velký učitel a přítel, pan profesor Ota Gregor, mě naučil souhlasit s nesouhlasy.

Co to znamená?

Budu proti vašemu názoru, ale budu hájit, abyste ho mohla říkat. A když se střetneme, tak si nebudu myslet, že jste automaticky proti mně, ale jen proti tomu mému názoru.

To se lehce řekne, ale hůř udělá. Nebrat si věci osobně je těžké.

Proč? Vždyť je to jednoduché. Když někdo není s námi, neznamená to přece, že je proti nám. To je nesmírná blbost, protože kdo není s námi, akorát není s námi. Můžeme se potkat na půli cesty. Velmi dobře to říkal ten židovský tatínek synkovi: „Když budeš mít chuť hádat se, tak si rozmysli, jestli chceš mít klid, nebo pravdu.“

Ale to musíte být sakra velký diplomat, abyste ustoupil, i když jste přesvědčen o tom, že máte pravdu.

Přece nemusím eskalovat každou pitomost do strašného konfliktu. Záleží na tom, jaké mám ego. Naše dvě ega jsou natolik naladěna, že určitě neskončíme debatu tím, že všichni mužský jsou šovinistická prasata a holky slepice. I když spolu budeme určitě v něčem nesouhlasit. Jde o to, že moje ego může ...

...CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V SRPNOVÉ MARIANNE.

marianne

Promotion