Oběd s Karolínou: Levandulová
Někdy váhám, jestli kouzlo, kterým na nás levandule působí, je vyvoláno nostalgickými vzpomínkami na provoněné prádlo v prababiččině skříni - a nebo už ji, zcestovalí, máme spojenou s romantikou Středomoří.
Ať je to tak, nebo tak, mým snem je terasa plná vůně a jemných fialových kvítků. Pokoušela jsem se pěstovat levanduli ze semínek, ale nebyla jsem moc úspěšná, a tak si každé jaro přikoupím pár sazenic... Když pak chci udělat třeba levandulový čaj nebo limonádu, je mi líto používat levanduli z vlastních zásob, protože jí není tolik... Naštěstí jsem objevila na trzích stánek bylinkářky, která prodává levandulové květy na váhu. Pokud máte podobnou možnost, neváhejte.
Ať chcete udělat z levandule čaj nebo limonádu, začněte stejně. Do hrnku dejte dvě vrchovaté lžíce sušených levandulových květů, zalijte je vroucí vodou, a nechte 10 minut louhovat. Po deseti minutách nálev přeceďte do konvice nebo džbánu, protože nechávat v nápoji levandulové květy by bylo nepříjemné - polezou vám do pusy a bude po dojmu.
Pokud děláte čaj, stačí už jen přidat podle chuti med a citrón, a dolít cca půllitrem horké vody. Asi vás překvapí, že když květy zcedíte, nebude mít nálev ještě nijak výraznou barvu. Typické růžové zabarvení vznikne nějakým zázrakem právě až po přidání medu a citronu. Nejdřív bude intenzivní (spíš červená), a pak se rozředí přidáním další vody.
Na limonádu používám ráda vodu jemně perlivou (ale není to nutné, pokud bublinky nemáte rádi). Získáte krásnou růžovou voňavou tekutinu, a podle nálady ji můžete ozdobit buď snítkou čerstvé kvetoucí levandule (celou - aby i po nalití zůstávala ve džbánu), a nebo i pár kousky citronu. Pak už si jen sednete na zahradu, nebo aspoň k otevřenému oknu, a můžete přivolávat léto.
